„Co to je za otázku? Mám přeci na všech stránkách ten Google
Analytics kód, tak jak bych mohl neměřit?“
Snadno. Setkávám se s tím stále.
Weby se za posledních deset let dost změnily. Stránky jsou dynamicky
načítané, části stránek se načítají a zobrazují postupně, vznikají
jednostránkové weby, a to způsobuje typické problémy v měření. Lehce se
tak stane, že v přehledu stránek Google Analytics (obdobně i jiných
nástrojích na stejném principu) nenajdete všechny stránky vašeho webu,
které uživatel reálně viděl.
Proč to vadí?
Následky neúplného měření zobrazených stránek jsou
nasnadě:
- ztrácíte reálný přehled o tom, co návštěvník na webu
„viděl“,
- zkresluje se vám hodnota míry okamžitého opuštění webu (bounce rate);
můžete tedy návštěvníka, který si zobrazil 3 stránky, zaškatulkovat
jako „okamžité opuštění webu“.
Takové zkreslení může následně vést ke špatnému vyhodnocení
vašich online marketingových aktivit a omezovat možnosti cílení
reklamy na jednotlivé segmenty návštěvníků vašeho webu.
Problémové situace
Podívejme se na typické situace. Co se stane při implementaci
standardního měřicího kódu?
1) Jednostránkový web
Ve výpisu stránek budete vidět jedinou URL adresu. Nedozvíte se, zda
návštěvník kliknul na položku v menu, ani zda sescrolloval až dolů –
třeba do sekce s kontakty.
Typicky na e-shopech či výpisech akcí se často setkáme s dynamickým
načítáním dalších položek. Tlačítko „Další“ tak vlastně
znamená: Zobraz další stránku. Ale takové zobrazení vám měřicí kód
standardně nezachytí.

3) Skrytý obsah
v záložkách (tabech, „ouškách“)
Nechcete návštěvníka hned zahltit dvaceti odstavci textu. Chvályhodné.
Rozdělíte tedy obsah do záložek na stránce. Víte ale, kterou záložku
návštěvník viděl? Je naivní si myslet, že návštěvníci budou věnovat
pozornost všem.
4) Modální okna („lightboxy“)
Někdy se doplňkové informace či detaily produktů nebo akcí zobrazují
dynamicky ve vrstvě „nad stránkou“ (chcete-li, v modálním okně či po
programátorsku „lightboxu“). Tušíte správně. Ani tento obsah se jako
zobrazení stránky nikam nezaznamená.

5) Dynamický obsah na
samostatných URL
Možná si říkáte: „No když se nezmění URL adresa, tak to je
jasné, že se to do Google Analytics nezapíše jako zobrazení nové
stránky.“
Bohužel, ani změna URL adresy není zárukou zachycení zobrazení stránky
do Google Analytics. Správně řešené dynamické weby mění URL
i v případě, že nedochází k načtení celé stránky, ale jen její
části. Laik tedy ani nepozná, kdy je web řešený dynamicky.
Co s tím?
Vždy budete potřebovat rozšíření měřicího kódu. Do Google Analytics
pak tento kód bude posílat informaci jako
- podstrčení zobrazení stránky, nebo
- událost
Podstrčení zobrazení stránky
Při načtení celé stránky základní měřicí kód sám zjistí URL
stránky a její název (titulek) a vše odešle do Google Analytics. My ale
můžeme měřicím kódem poslat tyto informace manuálně, kdy se
nám zlíbí.
Bude to tedy typicky:
- na jednostránkovém webu při zobrazení jednotlivé sekce (pozor,
je třeba vázat na zobrazení, nejen na kliknutí na odkaz
v menu)
- při zobrazení další stránky v nekonečném
výpisu
- zobrazení modálního okna s důležitým obsahem (např.
detail produktu či akce)
Zachycení události
Události jsou v Google Analytics možnosti, jak zaznamenávat další
interakce uživatele s webem. Velmi často se například používají pro
zachycení kliknutí na soubory ke stažení.
My je v našem případě použijeme pro zachycení informace, na které
záložky lidé klikají. V detailu produktu e-shopu se tak dozvíme, zda lidé
zobrazují záložky jako Parametry, Foto, Diskuze, Související
produkty apod.
Jak na to technicky?
V okamžiku, kdy dojde k načtení stránky, je třeba podstrčit
zobrazení do Google Analytics pomocí kousku kódu:

Pokud chceme odesílat do GA událost, kousek kódu může vypadat
takto:

Spuštění (zavolání) těchto kousků kódu ve správném okamžiku už je
práce web developera a implementace závisí na konkrétním webu.
Web developera můžete nasměrovat na oficiální dokumentaci Google
Analytics k podstrkávání
zobrazení stránky a událostem.
Pro řešení jednostránkových webů se navíc může hodit ScrollDepth skript.
Pokud používáte Google Tag Manager,
určitě podstrkávání URL či odesílání událostí implementujte s jeho
využitím.
Jak si ověřit,
že to opravdu neměří / už měří?
Doporučuji použít doplněk
do prohlížeče WASP.inspector. Pokud jste web ještě nespustili
veřejně, můžete (ne)zobrazování stránek testovat v Google Analytics
přehledu V reálném čase.
Mirku, gratuluji k prvnímu postu na blogu H1 :-)
Mirku, díky za fajn článek. Myslím, že je vhodné zdůraznit, že se některé z problémů kryjí se SEO problémem. Pokud se na 1 URL dynamicky mění obsah, může to činit vyhledávačům problém při rozhodování, kterou z variant dynamického obsahu zaindexovat. Nebo v případě záložek – Google uvedl, že obsah, který je na stránce skrytý pro rozkliknutí, nebude brát v potaz.
Pavle, zcela souhlasím. Díky za doplnění.
A ještě bych přidal, že změna URL při změně obsahu je podstatná nejen kvůli SEO, ale i uživatelské přívětivosti (sdílení URL, procházení historií stránek atp.).
Záměrně jsem v článku zúžil problém jen na analytiku – jinak by to bylo spíše na seriál:-)
Jen se ještě zeptám, pokud využívám právě ten Google Tag manager, tak tam mi WASP.inspector nějak nepomůže, je nějaký způsob jak data z Google Tag manageru nějakým podobným způsobem testovat? Něco na způsob proxy přes kterou by se tato data posílala či dummy serveru, který by je přijímal a zobrazoval přehledně pro potřeby vývojářů?
Právě při použití GTM je WASP.inspector ideální volba, protože přes něj lze vidět reálné volání (požadavek na server) všech kódů – tj. i těch vložených a spouštěných přes GTM. Ve WASPu se dokonce zobrazuje i obsah GTM dataLayeru.
Pro ověření volání jednotlivých GTM značek (tags) je pak možno použít Google Tag Assistant https://chrome.google.com/…djlbokphdefk