Každý, kdo o uživatelském výzkumu uvažuje (ať už ho
chce provést sám, nebo s pomocí jiného poskytovatele), by měl mít
alespoň základní představu o tom, jak se výzkum provádí a jaká
očekávání jsou na místě. V tomto článku se dozvíte, co může
uživatelský výzkum zahrnovat, kdy má smysl o něm uvažovat a jak pomůže
vašemu podnikání. V dalším díle se potom zaměříme na přípravu
uživatelského výzkumu a dosažení optimálního výsledku.
Pokud před manažery firem vyslovíte otázku, do jaké míry znají
potřeby svých zákazníků, mnohdy si vzpomenou na vzorové persony, které
byly sestaveny v začátcích podnikání. Velká část z nich vám nejspíš
odpoví, že není nutné se znovu zajímat o to, kdo je jejich zákazníkem,
protože to přece už dávno vědí. Podobný názor panuje také u nově
vznikajících návrhů webů – často vycházejí čistě z hlavy
grafických designérů nebo majitelů firem, aniž by bylo jasné, co vlastně
zákazník aktuálně chce a potřebuje.
Ale ne vždy se vize vedení shodují s reálným stavem věci. V mnoha
případech se totiž cíl stránky nebo podnikání vytyčený majitelem či
manažery liší od očekávání (potenciálních) zákazníků. Důsledkem
těchto odlišných představ je často frustrace na straně jedné a
rozčarování nad obchodními výsledky na straně druhé.
Bez porozumění potřebám zákazníků je přitom budování úspěšného
podniku takřka nemožné. Pokud ale máte jasno v tom, co vaše
cílovka požaduje a co naopak můžete nabídnout vy jí, máte
nepřekonatelnou konkurenční výhodu. Na rozdíl od podniků, kde
zákazníka „přece dobře znají“, si vy můžete dovolit ho poznat
znovu – a spolu s ním třeba i dalších tisíc nových. Jedním ze
způsobů, jak zjistit, co bude fungovat na váš segment nejlépe, je
uživatelský výzkum.
Dostaňte se do hlavy vašim zákazníkům
Uživatelský výzkum usnadňuje pochopení celého problému z pohledu
zákazníků, a tím umožňuje efektivnější řízení kampaní, vývoj
nového produktu, služby nebo webu či správné nastavení marketingové
strategie. Jde o soubor metod, které – pokud jsou správně provedeny –
vám dovolí prozkoumat myšlení vašich zákazníků a udělat potřebné
změny. A to vše budete mít podloženo daty. Třeba pro vašeho obchodního
ředitele nebo marketingové oddělení.
K uživatelským výzkumům se používá celá řada metod. Nejčastěji se
v praxi setkáte s dotazníkovým šetřením a uživatelským testováním.
Dotazníkové šetření je jednou z nejdéle používaných
metod v uživatelském výzkumu a je ideální na zjištění
preferencí zákazníků napříč trhem, jejich základních potřeb a nároků
na službu nebo produkt anebo na vysledování postojů, které zaujímají
směrem ke značce. Zatímco dříve se používala zejména papírová
verze, dnes se díky snadnému zpracování výsledků a rozvoji techniky od
tohoto způsobu upouští a využívají se spíše online řešení.
Na trhu je velké množství služeb, které vám umožní vytvořit si
vlastní dotazníky, mnohdy i zdarma. Při oslovování většího množství
zákazníků ale doporučujeme obrátit se na placené a často
i kvalitnější služby. Nejen, že umožňují profesionálnější
kontaktování respondentů, ale také až na výjimky umožňují zpracovat
data již na výstupu tak, že základní orientaci a interpretaci zvládnete
i sami. Při výběru služeb si dejte pozor zejména na způsob zpracování
osobních dat (zda se uchovávají na serveru služby a jak je řešena
problematika GDPR), způsob doručení dotazníku (na e-mail, pomocí odkazu)
nebo možnost členění otázek.
Pokud potřebujete otestovat web v praxi a odhalit do hloubky, jak
se s ním zákazníkům pracuje, pravděpodobně využijete uživatelského
testování. Spočívá v tom, že zákazníkovi dáte možnost
detailně projít webem a pozorujete, jak se při práci s ním chová. Takové
testování ale vyžaduje mít předem připraven scénář celého testování
a je také náročné na prostory a využívanou techniku. Při uživatelském
testování by totiž měla vaše firma mít možnost se jej zúčastnit na
straně pozorovatele, a to tak, aby výzkum nerušila. Tedy například
v sousední místnosti.
Mezi další metody se řadí například card sorting, hloubkové rozhovory
s klienty nebo focus group. Ne všechny metody se ale hodí pro všechny typy
problémů. Vždy proto uvažujte nejprve nad tím, co chcete výzkumem řešit
a zkoumat, a až poté vybírejte vhodnou metodu. S tím by vám měla pomoci
každá firma, která se výzkumem profesionálně zabývá. Vás by mělo
primárně zajímat, co bude výstupem celého projektu.
Uživatelský výzkum je vhodné realizovat například
pokud:
-
klesá konverzní poměr, návštěvnost nebo jiné KPI,
-
chcete uvést na trh nový produkt nebo službu,
-
chcete zjistit, jaké je vnímání vašeho brandu,
-
potřebujete pomoci s prioritizací řešení již existujících
problémů (například na webu),
-
chcete ověřit, zda se váš náhled na business slučuje
s potřebami a očekáváním vašich zákazníků,
-
a v neposlední řadě také pokud potřebujete nastavit tonalitu
vašeho budoucího webu.
Zjistěte, v čem vám může být výzkum prospěšný
Porozumět zákazníkům je klíčové. Uživatelský výzkum ale může
pomoci i jiným způsobem, a to přímo v dané firmě a jejich vnitřních
procesech.
Jeden z našich klientů, který provozuje rozsáhlý portál s nabídkou
zahraničních zájezdů, řešil problém s větším počtem technických
i obsahových problémů na stránkách. Vědělo o nich jak marketingové,
tak i obchodní a programátorské oddělení. Problémy ale byly velké,
jejich řešení bylo náročné a nebylo jasné, jak řešení kterého z nich
přispěje ke spokojenosti zákazníků, a tím i k navýšení konverzního
poměru.
Po provedení dotazníkového šetření a zejména uživatelského
testování, které probíhalo souhrnně asi dva měsíce, jsme společně
dospěli k návrhu realizace řešení. Vytipovali jsme problémy, které je
z pohledu zákazníků nutné vyřešit, přinesou největší efekt a
zároveň nejsou pro firmu příliš náročné na implementaci. Hned za ně
jsme posunuli další významné problémy, které má smysl řešit, ale jsou
náročnější na čas i finance.
Tím jsme zároveň pomohli potvrdit slova manažerů firmy, kteří již
delší dobu volali po nápravě nalezených problémů. Dosud však neměli po
ruce dostatek argumentů, proč na jejich opravu přednostně vyčlenit kapacity
a prostředky. Majitel firmy po skončení výzkumu naopak viděl, že jeho
rozhodnutí bude mít za sebou sílu v podobě dat a podrobné analýzy.
Věci se pohnuly kupředu a do jednoho měsíce firma realizovala první
z uvedených doporučení. Hned po implementaci řešení začalo používat
zmíněný prvek na webu o 40 % více návštěvníků, než předtím a
konverzní poměr daného cíle se tím zvýšil o 1,5 %.
Uživatelský výzkum vám totiž mnohdy pomůže stanovit priority a
minimalizovat rozhodovací paralýzu. Vaše budoucí rozhodnutí jsou
podložena tvrdými daty přímo od vašich zákazníků a cílové skupiny. Do
rukou tak dostanete řešení, u kterých je šance na úspěch
mnohem vyšší.
Vůbec nejlepší je pak myslet na provedení výzkumu ještě předtím,
než zadáte projekt developerovi. Ideální je, pokud některou z forem
uživatelského výzkumu realizujete ještě před zahájením projektu (tedy
před navržením nových stránek, jejich částí nebo před uskutečněním
zásadní změny třeba ve věrnostních programech). Nejen, že výzkum
pomáhá správně určit očekávání zákazníků, ale také šetří
prostředky, které by musela firma jinak složitě vynakládat na opravu
původní verze nebo strategie.
V další části našeho miniseriálu se podíváme na
realizaci uživatelských výzkumů s pomocí partnerské agentury; proč si
vyšetřit čas při participaci na výzkumu, proč by se vás měla agentura
hodně ptát a jaké chtít výstupy, aby vám skutečně k něčemu byly, a
neskončily v šuplíku.
Dotazníkové šetření bývá téměř výhradně nasazováno jako kvatitativní metoda. Kvantitativní metody se používají pro zneplatnění hypotézy nebo k vyčíslení zastoupení nějakého jevu mezi respondenty.
Pro zjišťování preferencí, potřeb a nároků zákazníků nebo vysledování postojů se hodí spíše metody kvalitativní jako třeba hloubkové rozhovory, pozorování, kontextové dotazování a podobně.
Se zařazením metod a vhodným použitím vám může pomoci třeba článek Christiana Rohrera When to Use Which User-Experience Research Methods (https://www.nngroup.com/…rch-methods/).
Dobrý den, děkuji za doplnění.
Souhlasím s tím, že hloubkové rozhovory, pozorování a další metody, které jste zmiňoval, se určitě pro zjištění preferencí zákazníků hodí také. Tento článek není zaměřen na popis všech metod, které se využívají, spíše měl uvést čtenáře (který se v oblasti příliš neorientuje) do tématu. Dotazníkové šetření jsem zde použila záměrně, protože se s ním každý čtenář ve svém životě určitě už setkal.
Myslím si ale, že dotazníkové šetření skutečně může být kvalitně využito pro zjišťování preferencí u zákazníků. Pokud jsou otázky položeny správně (tedy ne příliš návodně a je zde prostor pro vyjádření jiné odpovědi, než je nabídnuto) a data se vhodně zpracují, můžeme naopak získat zajímavé informace, a to od několika tisíců respondentů. Zpracovávání unikátních odpovědí může být někdy náročné, ale při použití správného software a clusterizaci lze vyhodnotit i toto. A účast tolika respondentů je pro naše „velké“ klienty velmi důležitá.
Jistě, že není možné zacházet do takové hloubky jako při rozhovorech. Jde o „povrchnější“ otázky zaměřené spíše na identifikaci jednotlivé skupiny a jejích základních potřeb. V online světě se ale vytváří služba pro stovky tisíc lidí a výše, proto je obsažení velkého vzorku klíčové.
Ideálním postupem je za mě zkombinovat dotazníkové šetření ještě s dalšími metodami (s ohledem na to, jaká oblast se má zkoumat). Dotazníky u nás (mimo jiné) používáme například ke zpřesnění navržených testovacích scénářů pro uživatelské testování webů, ke zjištění názoru na nově zavedené služby nebo k základní orientaci ještě před tím, než se klient pustí do realizace velkého projektu.
Máme také zkušenosti, že majitelé velkých firem chtějí spíše „tvrdá“ data od mnoha respondentů, než menší objem (byť podrobnějších) dat na pár jednotlivcích. Z tohoto pohledu mi to také dává smysl.
Děkuji za článek, určitě se na něj podívám.