Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Firemní weblog poradenské společnosti H1.cz

Zobrazit všechny články
Zpět

Ustoupí klasické audity uživatelskému testování přístupnosti?

V poslední době se často setkáváme s názorem, že klasické audity přístupnosti jsou zastaralé a že jediným způsobem, jak lze opravdu prověřit přístupnost webu, je uživatelské testování přístupnosti. Tedy usertesting s reálně handicapovanými uživateli. Ostatně, zastánci uživatelského testování přístupnosti mají vlivného příznivce – Henrika Olsena z renomovaného serveru o použitelnosti guuui.com. Své názory obhajuje v článku Accessibility humanized. Ačkoliv se zde nabízí jednoznačná paralela se situací ve zkoumání použitelnosti (usertestingy jsou opravdu o dost účinnější než běžné analýzy použitelnosti), přesto se domnívám, že klasické audity přístupnosti svůj lesk neztratily a jsou stále nenahraditelné. Uživatelské testování přístupnosti je jistě zajímavým doplňkem, který dokáže povýšit audit přístupnosti na vyšší úroveň, ale rozhodně ho nelze považovat za lepší alternativu. Důvody jsou následující:

Hlavní motivací pro zkoumání přístupnosti je legislativa

K úsilí o přístupný web nás vedou různé důvody. Některé jsou pozitivní (hovoří o nich například článek Davida Špinara Jak vydělat na přístupném webu), jiné jsou negativní (soulad s legislativou a obava před postihy). I když by každý rozumný majitel webu měl akcentovat spíše ty pozitivní motivace, bohužel jsme stále svědky toho, že hlavním důvodem pro zkoumání přístupnosti je nutnost souladu s legislativou. Majitel webu prostě potřebuje mít jistotu, že jeho web splňuje ustanovení Zákona o informačních systémech veřejné správy. A proto je nezbytné zkoumat web podle pravidel přístupnosti, pěkně bod po bodu. Bez formálního auditu přístupnosti se pak neobejdeme.

Některé chyby testeři nemohou odhalit

Handicapování testeři na některé chybové aspekty stránky nenarazí, i když na ní nesporně jsou. Je-li například nepřístupný odkaz nevhodně realizován pomocí JavaScriptu, tester na něj neupozorní, protože se mu může jevit jako běžný text. Je sice pravděpodobné, že zásadní chyby v přístupnosti budou v rámci usertestingu odhaleny, avšak pokud chce mít majitel webu jistotu, že web vyhovuje všem bodům, není jiné cesty než formální audit přístupnosti.

Vysoké náklady na realizaci testingu

Je důležité si uvědomit, že skupina handicapovaných uživatelů je značně různorodá a všichni mají různé specifické potřeby. Například nevidomým uživatelům nevadí nedostatečný kontrast barev popředí a pozadí, což může být naprosto klíčové pro slabozraké. Uživatelé s poruchami hybnosti horních končetin mají jiné potřeby než uživatelé s dyslexií apod. Pokud by se tedy mělo organizovat uživatelské testování přístupnosti opravdu komplexně, měli bychom zvolit poměrně širokou skupinu uživatelů a nezapomenout na žádný typ postižení. A to není zdaleka všechno, museli bychom také zajistit veškeré typy asistivních technologií (brailské řádky, hlasové čtečky, softwarové lupy), aby bylo zajištěno skutečně přirozené prostředí pro testery. To všechno pochopitelně celou akci značně komplikuje a především prodražuje. Je nezbytné, aby se i v rámci zkoumání přístupnosti webu zohledňoval poměr „cena/výkon“.

Naše vlastní zkušenost

V minulosti se nám několikrát stalo, že zákazník požadoval k formálnímu auditu přístupnosti ještě menší uživatelské testování s vybranou skupinou testerů (např. pouze těžce a lehce zrakově postižení). Ačkoliv to byla velmi inspirativní zkušenost a pomohlo to také lépe demonstrovat naše zjištění klientovi, nikdy se nám nestalo, že se v testování objevilo něco závažného, co jsme ve formálním auditu nezaznamenali. Dokazuje to, že uživatelské testování přístupnosti míjí svůj cíl a zapomíná na hlavní premisu: za rozumné náklady prověřit stav přístupnosti webu, odhalit chyby a navrhnout řešení. A co vy? Jaký je váš názor na vztah klasického auditu přístupnosti a uživatelského testování přístupnosti?

Autorem článku je Michal Pařízek.

  • Radek Pavlíček
    28. 05. 2009 / 13:40

    Můj pohled na věc najdete v článku Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?

  • Hana Bubeníčková
    29. 05. 2009 / 23:03

    Navážu na reakci mého kolegy Radka Pavlíčka, jemuž dávám plně za pravdu a rozeberu pasáž v článku o vysoké nákladovosti na realizaci testingu z důvodu zařazení uživatelských tes­tů.

    Cesta zajišťování nákladné technologie pouze pro účel uživatelského testování je samozřejmě naprosto scestná. Ideální je využít nabídky organizace, která tyto technologie už vlastní, má odborníky, kteří je umí používat, a je tedy schopna provést uživatelské testování bez toho, aniž by musela tyto cenově nákladné technologie pořizovat jen kvůli uživatelským testům. Organizací zabývající se testováním reálné přístupnosti včetně uživatelských testů je obecně prospěšná společnost TyfloCentrum Brno, o.p.s., která ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR realizuje projekt Blind Friendly Web (www.blindfriendly.cz). Společnost TyfloCentrum Brno, o.p.s., která se také podílela na tvorbě pravidel přístupnosti, má tým PROŠKOLENÝCH zrakově postižených testerů a může nabídnout cenově přijatelné audity přístupnosti včetně uživatelských testů. Uživatelské testy jsou cenným zdrojem informací nejen o přístupnosti, ale z části i o použitelnosti webu z pohledu handicapovaných uživatelů.

    Proč naše uživatelské testování provádí skupina zrakově postižených testérů?

    Z hlediska možných infomačních bariér patři zrakově postižení uživatelé webu mezi nejrizikovější skupinu, které přístupnost může snad nejvíce pomoci. Snad právě proto v organizaci sdružující zrakově postižené (SONS) vznikl v roce 2000 podnět pro řešení této problematiky. Řada pravidel přístupnosti z Vyhlášky o přístupnosti pokrývá právě jejich potřeby. Některá pravidla pomáhají současně různým skupinám handicapovaných uživatelů, nepřijdou tedy zkrátka ani tehdy, pokud uživatelské testování webů bude provádět skupina zrakově postižených testérů. Např. je-li ovládání webu plně přístupné z klávesnice, pomůže to nejen nevidomým uživatelům, ale všem, kteří jsou k ovládání počítače nuceni používat pouze klávesnici (lidé s motorickým postižením horních končetin) nebo používají k ovládání webu tyčinku nebo jiné podobně fungující speciální zařízení. Budou-li informace na webu rozděleny do menších, logicky uspořádaných, výstižně nadepsaných celků, zvládne je zpracovat nevidomý v lineárně sdělované informaci pomocí hlasové syntézy, zvládne je pochopit i dyslektik nebo neslyšící, který má problémy s pochopením psané formy mluvené řeči zejména v obsáhlejších pasážích.

    Není v silách žádné firmy, organizace či instituce, aby dala dohromady naprosto ideální vzorek testérů z řad handicapovaných uživatelů, pro které je přístupnost řešením jejich bariér při používání internetu a webových stránek. Můžeme se však k takovému ideálu alespoň blížit. Je lepší udělat uživatelský test s jednou, zato z pohledu přístupnosti významnou skupinou handicapovaných, než s žádnou. A určitě lze docílit toho, aby uživatelské testy neprodražovaly neúměrně celý audit přístupnosti a přinášely cenné podněty pro další vývoj v oblasti přístupnosti.

RSS feed komentářů k tomuto článku
RSS feed komentářů ke všem článkům



(nebude zveřejněn)



Položky označené * jsou povinné
Vaše osobní údaje jsou u nás jako v bavlnce, nikomu je nedáme. Informujte se zde.