Co platí na Seznam? Stále se mluví o tom, že na Seznam platí tzv.
staré SEO – tedy přeoptimalizace textů a site-wide
odkazy. Já jsem si to chtěl ověřit tímto testem. Cílem studie bylo
zjistit, zda některé z těchto zaběhnutých tezí mají stále reálný
základ.
V poslední dekádě září jsem se zaměřil na některé faktory
ovlivňující pozice stránek ve vyhledávači Seznam.cz. Konkrétně šlo
o výskyt klíčového slova ve struktuře stránek (title, description, h1, h2
a h3). Dále jsem vyhodnocoval počet zpětných odkazů a odkazujících
domén, site-wide (patičkové) odkazy, hodnocení Citation
Flow a Trust Flow z MajesticSEO
a další technické faktory stránek.
On-page faktory jsem testoval na vzorku 800 stránek = prvních 40 stránek
pro 20 méně konkurenčních dotazů. Off-page faktory jsem vyhodnocoval na
dalších 20 konkurenčních dotazech a to vždy pro prvních 80 pozic, celkem
tedy u 3200 stránek.
A jak to dopadlo? Výsledky testu si můžete přečíst na Lupě
a v následující prezentaci, která obsahuje další grafy a podrobnější
doporučení.
Závěry
studie
Obecně na vyhledávač Seznam platí hluboká struktura stránky. Stránky,
které mají více nadpisů nižší úrovně (h2 a h3) obsahující klíčová
slova, mají častěji lepší pozici ve výsledku vyhledávání.
Stránky na předních pozicích mají také obvykle více příchozích
odkazů, včetně site-wide
odkazů.
Podle všeho lze tedy Seznam stále uplatit pomocí „starého“ SEO.
Seznam vás tak sice může potěšit lepšími pozicemi, ale při
zneužívání určitých technik vás naopak vyhledávač Google může
obdařit penalizací (Penguin
a Panda).
Zároveň to ovšem neznamená, že pro Google nepotřebujete hodně zpětných
odkazů a vhodně zoptimalizované stránky. To se pravděpodobně ukáže
i v testu pro Google, který brzy zveřejním.
A co z toho vyplývá pro vás? Podle mne je to stále to samé. Uspokojte
oba dva vyhledávače tím, že budete investovat do rozšiřování obsahu
svého webu a odkazového profilu. Jen nelze čekat, že oba vyhledávače
zareagují vždy shodně. Jaké jsou vaše zkušenosti s optimalizací webů
pro Seznam?
Autorem článku je Michal Krutiš.
Zajímavé, bohužel opět potvrzuje dlouhodobé výtky směrem k seznamu a fakt, že „Seznam SEO“ je sice ošklivý, ale pořád funkční jev.
Dotaz: brali jste vzorek testovaných stránek čistě z portfolia H1.cz (tedy skupina webů trpících výběrovou chybou v tom smyslu, že se na ně uplatňuje určitý podobný styl práce), nebo z více zdrojů?
Nápad: chybí mi tam nějaký střed klíčových slov, mezi vysloveně produktovými dotazy a zcela obecnými. Třeba příště :-)
Jinak fajn!
Ahoj Lukáši. Vzorek testovaných stránek vznikl podle testovaných dotazů a ty jsou v prezentaci. I long-tail dotazy jsou produktové, komerční. Ale není to test webů našich klientů, to si děláme separátně.
Střed long-tail a konkurenčních dotazů v prezentaci je vidět, viz například počty odkazů. Chybí ti tam něco konkrétního?
Zajímavé bude myslím porovnání s Googlem, už mám první data.
Po dlouhé době pro mě opravdu zajímavý článek, ale co oceňuji nejvíc je praktičnost. Ta bohužel poslední dobou na české blogsféře chybí a většinou se píše o tom co se chystá, nebo co je nového. Praktická stránka věci je ta tam společně s heslem „Své know-how rád zveřejním“ :-) Díky Michale :-)
Lze udělat na základě analýzy 40 dotazů (= 0,0..% z celkového počtu dotazů hledaných denně), jakékoliv spolehlivé závěry? Bohužel nelze :/.
Super analýza, díky. Těším se na analýzu pro Google a jejich porovnání.
Pár poznámek.
Slide 3: Proč nebyly použity on-page faktory pro konkurenční dotazy?
Slide 4: Tak zvané Longtail dotazy jsou skoro všechno výrobky! 17 z dvaceti jich obsahuje číslice, což je od pohledu velká výběrová chyba.
Slide 6: Za Seznam mám radost, že pozice roste se zvyšujícím se TrustFlow a dalšími zmíněnými faktory.
Slide 9: Chybí spojnice lineárního trendu. Pokud v ostatních slidech spojnice je a jsou z ní činěny úsudky, proč v tomto případě chybí? Proč zde není závěr, že počet příchozích odkazů je pro longtailové dotazy negativní faktor? (Pokud je tedy správný můj úsudek, že by směrnice trendu byla záporná.)
slide 10: Proč graf neobsahuje lineární trend pro počet odkazujících domén? Viz výhrada u slidu 9.
Slide 11: Závěr, že počet odkazujících domén u konkurenčních dotazů je dle mého názoru slabě podložený. Směrnice trendu je blízká nule. Nicméně připouštím, že závěr odpovídá selské logice, podle které by na hodnotné stránky mělo odkazovat více domén.
Slide 14: Jsou na ose Y skutečně uvedeny průměry, jak naznačuje popisek? Přijde mi to jako příliš vysoká čísla.
Slide 16 a 17: Mírnou korelaci mezi pořadí a S-rankem lze určitě očekávat. Ačkoli je S-rank jenom orientační údaj, není zase pravda, že by neznamenal vůbec nic.
Slide 18: Na základě údajů ze slide 3 předpokládám, že se nadále jedná on-page faktory z těch dotazů obsahujících číslice.
Slide 19: Graf je velmi nepřehledný, mám opravdové problémy s jeho interpretací a nevím, co čísla znamenají. Pravděpodobně nejde o počet výskytů ve stránce, protože na ose Y vidím číslo 70. Pokud by se ale vzala závislost mezi výskytem fráze s číslem ve stránce, pak je zřejmé, že mezi prvními výsledky budou dotazy, které frázi s číslicí obsahují.
Slide 20: Opět mi nesedí čísla na ose Y jako průměry. Škoda, že graf neobsahuje celkový počet hledaných frází ve stránce, to by asi vyšlo podobně.
Slide 22: Pokud by se trend interpretoval stejně od boku jako v jiných případech, pak by tento graf dokazoval, že počet slov na stránce má negativní vliv na pozici. (Stejný argument jako u slidu 9.)
Slide 25: Pokud jste provedli jenom jedno měření response time, pak je možné, že se liší od průměrů, kterých na dané stránce dosazují roboti Seznamu. Navíc velký peek na osmé pozici napovídá, že se zde průměrovaly běžné hodnoty s čímsi fakt hodně velkým.
Slide 27: To, co označujete za long-tail, jsou ve skutečnosti názvy výrobků obsahující číslici. Proto vám tolik vyšla důležitost přesné shody. Ono totiž když tam to číslo není, tak najednou jde o úplně jiný dotaz. Číslice jsou nejcitlivější termy, pokud je o volnost shody.
Pokud jde o pomalost získávání zpětných odkazů (podlední odrážka), pravděpodobně se řídíte vlastní zkušeností a nikoli daty z této studie.
Slide 28: Doporučení pro vlastní stránku na každý dotaz a přesnou shodu platí pouze pro 2 podmínky: 1) neřešíte nic víc než pozice a 2) popisujete název výrobku (zejména s číslicí).
Hypotéza o klíčovém slově na začátku prvku není nijak ověřená. Skoro bych řekl, že jde o hoax. Kdybych měl spekulovat, pak řeknu, že slova umístěná víc vpravo se s větší pravděpodobností nacházejí v delším textu, takže tam pak má menší hustotu. Ale to fakt spekuluji.
Ahoj Yuhů, díky za super zpětnou vazbu. Rozšířím prezentaci tak, aby byla více srozumitelná.
viz slide 28 – mám dojem že Seznam si mnohdy vybere na některá klíčová spojení slabou podstránku, místo homepage, a pak se web na toto klíčové spojení umisťuje na špatných pozicích.. dám příklad. „penzion ostrava“ na toto klíčové spojení Seznam z nepochopitelných důvodů upřednostňuje podstránku webu https://www.penzion-ostravazabreh.cz/ , která nemá skoro v obsahu žádný text ani klíčová slova (jen title je ok) penzion-ostravazabreh.cz/cs/p-kontakt-a-rezervace (na Seznamu nyní na 11.straně) Proč Seznam nevybral homepage :)
To je jednoduché. On ji totiž vnímá jako přeoptimalizovanou.
No nevím, s těmi podstránkami je to nyní opravdu docela děs a když se tak různě koukám na výsledky, tak mi nepřijde, že by to mělo být jen tím, zda je či není přeoptimalizovaná. Bohužel Seznam nemá něco jako WebmasterTools, o penalizaci se těžko dozvíte, na technické podpoře Vám neřeknou kromě naučených frázích nic atd… Bohužel od konce prázdnin po té jejich změně je to na některé dotazy stále hrůza a nemyslím si, že by to byla cesta k lepšímu.
Pěkný článek :) Už se těším se na studii o google :)
Zdravím, na základě studie jsme udělali několik úprav na našem obchodě https://pesklub.cz a doslova raketově nás to vystřelilo v pozicích nahoru. Moc díky za dobrý článek. Připravuje se něco na Google? I když tam to nebude tak jednoznačné myslím.
Mám radost z takových studií. Spousta poznatků je jasná z praxe. Ale je dobré se ujistit… Děkuji