Rozjeďte svůj e-shop v Polsku

Jen velmi malé procento českých e-shopů nabízí své zboží i polským zákazníkům. Ačkoliv je nám polský trh z hlediska chování a myšlení kupujících velmi blízký, zůstává pro drtivou většinu e-prodejců místem zapovězeným. Z hle­diska expanze na zahraniční trhy se přitom jedná po Slovensku o nejpřirozenější směr. Většinu prodejců nejspíše odrazuje strach z neznámého prostředí a jazyková bariéra. Pokud vlastníte e-shop a máte dojem, že jste pro své podnikání udělali v daném česko-slovenském teritoriu maximum, jsou následující řádky určeny především vám. Předpoklady pro úspěšný vstup na polský trh jsou následující:

• E-shop na polské doméně, případně alespoň polská jazyková mutace na „neutrální“ doméně (.com, .net, .info, apod.).  Stejně jako Češi jsou i Poláci velmi skeptičtí k nákupům v zahraničních internetových obchodech, proto je vždy nejdůvěryhodnější provozovat e-shop na polské doméně. S tím souvisí i následující bod:
• Polská pobočka – není bezpodmínečnou podmínkou vašeho podnikání, ale bez ní nebudete pro většinu kupujících dostatečně solidním obchodním partnerem.
• Polsky mluvící správce obchodu – osoba, která bude vyřizovat objednávky, řešit reklamace, zodpovídat dotazy klientů, vystavovat faktury, apod.
• Účet registrovaný na polském území – opět není podmínkou, je ale nutné mít na paměti, že u přeshraničních platebních transakcí mohou být poplatky nezanedbatelné. Jako naprosto ideální se jeví pro dané potřeby firemní konto business od mBank. Je však velkou neznámou, jak to s tímto účtem bude v budoucnu).
• Vyřešení administrativních záležitostí souvisejících s registrací a provozem firmy (registrace firmy, REGON, NIP PL, vedení účetnictví,…).
• Vyřešené skladování a doprava zboží do skladu/k zákaz­níkovi.

Polské vyhledavače

Na rozdíl od atypického českého prostředí má v Polsku Google.pl zcela dominantní postavení mezi vyhledavači. Se svým podílem 93 – 95 % vyhledávacího trhu (podle např. https://www.visualeconomics.com/)  je de facto jediným zajímavým vyhledavačem a svou konkurenci odsuzuje do role paběrkujících statistů. Pro Google.pl platí naprosto stejné zásady, postupy a principy jako pro „český“ Google. Správci webu mají v polštině k dispozici Webmaster Tools, Google Analytics i např. stránku pro upozornění Googlebotana jejich stránky (kvůli rychlejší indexaci) . Z ostatních vyhledavačů stojí za zmínku jen Onet.pl – 2,2 %, Wirtualna Polska – 1,1 %, Interna – 1 %.

PPC reklama

Při vstupu na polský trh nesmíme opomenout PPC kampaně. Stejně jako v případě vyhledavačů, i zde má dominantní postavení společnost Google a systém AdWords. Zásadní rozdíly ve funkčnosti české a polské verze nehledejme. Pozornost se naopak vyplatí soustředit na rozdílné preference zákazníků. Jejich podcenění nám může zbytečně zvyšovat náklady.  Při tvorbě jednotlivých sestav je tak vhodné přihlédnout k rozdílné popularitě ve vyhledávání klíčových slov, popularitě samotných značek, rozdílným trendům v daném segmentu a v neposlední řadě rovněž k rozdílným cenám za klíčová slova. Samozřejmostí pak jsou gramaticky a stylisticky dobře zpracované reklamní sestavy.

Zbožové vyhledávače

Pokud na polském internetovém trhu začínáte, nesmíte opomenout zaregistrovat svůj XML feed do nejdůležitějších zbožových vyhledavačů. V závislosti na nabízeném rozsahu, cenách a konkurenci mohou tržby z tohoto zdroje tvořit 10 – 30 % z celkových prodejů. V prvních měsících po spuštění e-shopu se spolu s PPC bude velmi pravděpodobně jednat o majoritní zdroje návštěvnosti a tržeb, proto se bez nich neobejdete. Princip zbožových vyhledavačů je stejný, jak jsme zvyklí z našich končin. Platí se většinou za klik (tzn. za přivedeného návštěvníka) z předem dobitého kreditu.  Cena prokliku a minimální výše dobití kreditu se případ od případu liší. Mezi nejvýznamnější polské zbožové vyhledavače patří:

• https://www.ceneo.pl/
• https://www.nokaut.pl/
• https://www.skapiec.pl/
• https://www.radar.pl/
• https://www.okazje.info.pl/
• https://www.smartbay.pl/

Registrace e-shopu a produktů do stránek s hodnocením zboží a obchodů

Srovnávače e-shopů jsou jednak zdrojem zpětných odkazů, především ale zvyšují popularitu a  důvěryhodnost e-shopu. Jejich největší předností je fakt, že jsou ve většině případů zcela zdarma. Váš e-shop by neměl chybět v následujících:

• https://www.opineo.pl/
• https://www.pinia.pl/
• https://www.cokupic.pl/ (hodnocení zboží)
• https://www.peryskop.pl/ (hodnocení zboží, placené zobrazování výsledků na stránkách)

Registrace e-shopu do katalogu internetových obchodů:

Katalogy internetových obchodů jsou speciální stránky sdružující pouze e-shopy. Některé z těchto katalogů nabízejí placené zvýhodněné zápisy nebo bannerovou inzerci, která se mnohým klientům také vyplácí. Při vkládání odkazů do katalogů internetových obchodů bychom měli dodržovat stejná pravidla jako v případě běžných všeobecných katalogů. Mezi hlavní polské katalogy internetových prodejců patří například:

• https://www.dedo.pl/
• https://www.idealnezakupy.pl/
• https://www.internetowe-sklepy.pl/
• https://www.internetowesklepy.pl/
• https://www.kulbi.pl/
• https://www.kupiecki.pl/
• https://www.kuptanio.pl/
• https://www.prego.pl/
• https://www.shopzone.pl/
• https://www.sklepy24.pl/

Všeobecné katalogy

Zápisy ve všeobecných katalozích jsou jedním z prvních linkbuildingových kroků, které byste měli provést. Jedná se o jakýsi základ, na kterém můžete stavět další aktivity. Kvalita těchto odkazů sice není nijak vysoká, ale v prvních fázích linkbuildingu budete patrně rádi alespoň za ně. Samozřejmě pokud na váš e-shop od samého začátku míří řada kvalitních odkazů, nemusíte nutně registrace ve všeobecných katalozích provádět. Nemalý počet polských katalogů umožňuje pouze placený zápis. Ve většině případů se jedná o částku max. do 5 zł, existují ale i registrace za cca 11 zł. Pro urychlení celého procesu registrace se platba příslušné částky provádí prostřednictvím SMS. Bankovní převody jsou používány velmi zřídka, což je u takto nízkých částek pochopitelné. Mezi nejvýznamnější polské obecné katalogy patří:

• https://katalog.bajery.pl/
• https://katalog.di.com.pl/
• https://katalog.interia.pl/
• https://katalog.hoga.pl/
• https://katalog.gazeta.pl/
• https://katalog.gery.pl/
• https://katalog.onet.pl
• https://katalog.wp.pl/
• https://www.gwiazdor.pl/
• https://www.kbf.pl/
• https://www.linksor.com/
• https://www.prweb.pl/
• https://www.skocz.com/
• https://www.webwweb.pl/
• https://www.zgred.pl/

Nezapomeňte také na zápis v polské sekci mezinárodního katalogu DMOZ. Nikdo Vám nezaručí, že tento zápis bude nakonec proveden, ale i za trochu snahy to stojí.

Oborové katalogy

Kromě všeobecných katalogů existují skoro v každém oboru i úzce zaměřené katalogy. Často se nejedná o samostatné čistě katalogové weby, ale o katalogové sekce vertikálních portálů a zpravodajských serverů. Významnější oborové katalogy obvykle představují poměrně kvalitní zdroj zpětných odkazů i přímé návštěvnosti, je tedy vhodné do nich propagovaný web zaregistrovat.

A co dál? Linkbuilding, linkbuilding, linkbuilding,…

Udělali jsme první krůčky na polském internetovém trhu, ale tím to rozhodně nekončí. Propagace našeho e-shopu tím teprve začala. Pokud se budeme chtít zaměřit především na SEO, nezbude než aktivně pracovat na linkbuildingu. V praxi to pak znamená:

• Nákup a výměna zpětných odkazů z tematicky relevantních webů. Situace v Polsku je oproti ČR o dost těžší, protože tam neexistuje obdoba našeho Webtrhu.
• Propagace pomocí PR článků na portálech, magazínech a osobních webech.
• Soutěže a využívání speciálních katalogů soutěží.
• Využívání speciálních katalogů slevových kupónů.
• Využívání služeb pro publikaci tiskových zpráv.
• Přispívání a vkládání odkazů do diskusních fór.
• Výměny odkazů s tematicky relevantními weby.
• Budování satelitních webů.
• Linkbaiting (vytváření zajímavého obsahu a nástrojů na vlastním webu).
• Nabídnutí zajímavého obsahu třetím stranám.

Ano, je to spousta nikdy nekončící práce, ale nepochybně to za tu námahu jistě stojí.  Vždyť podle nové studie cenového porovnávače Kelkoo má internetový obchod v Polsku v roce 2010 růst nejvíce v Evropě – o 36,4 %. Z loňských tržeb ve výši 2,2 mld. liber (cca 66 mld. Kč) na 3 mld. liber (90 mld. Kč). A to jsou nezanedbatelná čís­la!

Autorem článku je Jaroslav Vidim.