Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Firemní weblog poradenské společnosti H1.cz

Zobrazit všechny články
Zpět

Retro Monday, díl 7: Technikálie

 Volba technického řešení

Při volbě dodavatele vašeho webu i při následném zadávání webu ke zhotovení je nutné určit vhodné technické řešení a vyjasnit si mnoho faktorů, které volbu technického řešení ovlivnují.

Při zadávání svého firemního webu ke zhotovení nestačí mít představu pouze o grafické podobě stránek, nabízených funkcích, obsahu a jeho struktuře. Se svým dodavatelem budete muset dohodnout také mnoho různých technických aspektů a výchozích implementačních předpokladů. Některé z nich byste si měli ujasnit dokonce ještě před samotným výběrem dodavatele či je zahrnout do svých kritérií pro volbu dodavatele.

Volba konkrétního technického řešení závisí na spoustě okolností a může se diametrálně lišit případ od případu. Následující text proto není zdaleka vyčerpávající a shrnuje jen ty nejdůležitější otázky, které byste si měli zodpovědět.

Oblasti technického řešení

Při výběru vhodného technického řešení se budete rozhodovat na několika různých úrovních:

  • Hardware. Pro běžné informační firemní weby většinou postačí klasický sdílený webhosting. Pro náročnější aplikace je nutné se poohlédnout po vlastním dedikovaném serveru. V takovém případě pak přicházejí na řadu úvahy o jeho konfiguraci. Některé aplikace jsou výpočetně náročné a vyžadují zejména dostatečně rychlé procesory či velkou operační paměť, jiné naopak potřebují velký diskový prostor apod. Velmi náročné webové aplikace je pak nutné rozdělit na více serverů. Pokud může k takové situaci potenciálně dojít, je třeba s ní počítat již od samého počátku návrhu webu.
  • Operační systém. V dnešní době se budete s největší pravděpodobností rozhodovat mezi platformami Windows a Unix/Linux. Každá z nich přináší své výhody i nevýhody. Zpravidla je tato volba ovlivněna či přímo předem určena dalšími body. Jednotlivé operační systémy se liší svými vlastnostmi, možnostmi a způsobem konfigurace, náročností správy, cenou za pořízení atd.
  • Vývojová platforma, programovací jazyk, databáze… Tyto parametry se týkají tvůrce webu a vás jako zadavatele se často nedotknou vůbec nebo jen okrajově. Můžete mít ale opodstatněné důvody požadovat nějakou konkrétní platformu či databázi, například kvůli propojení nového webu se stávajícími systémy apod.
  • Konkrétní aplikace či CMS. Váš web bude postaven na konkrétní aplikaci, nejčastěji na některém CMS (Content Management System). Můžete si nechat dodavatelem vyvinout vlastní systém zcela na míru podle svých představ. Tuto možnost využívají zejména větší společnosti se specifickými požadavky. Většinou však postačí již hotové aplikace s případnými dílčími úpravami a přizpůsobeními. V takovém případě se pak můžete rozhodnout mezi komerčně nabízenými řešeními různých firem a mnoha volně dostupnými open-source CMS.
  • Prezentační vrstva. V neposlední řadě budete muset určit aspekty samotného webu jako takového, tedy formát zobrazovaných informací a další použité technologie. V případě webu by měly být veškeré informace poskytovány prostřednictvím (X)HTML s důsledně oddělenou grafikou do CSS stylů. Jakékoliv jiné formáty či technologie (PDF, XML, Flash, JavaScript apod.) by měly být nabízeny jen alternativně.

Faktory ovlivnující volbu technického řešení

Nároky vašeho nového webu na software i hardware ovlivní zejména následující požadavky na jeho vlastnosti:

  • Očekávaná funkcionalita webu. Zde uvažujeme v rozmezí od jednoduchých statických informačních stránek, které se jednorázově vytvoří a umístí na některý sdílený webhosting, až po komplexní webové aplikace, využívající databáze a další technologie a běžící na jednom či více samostatných dedikovaných serverech.
  • Flexibilita, rozšiřitelnost. Ačkoliv se vám může zdát, že dnes spoustu funkcí vůbec nepotřebujete, za půl roku může být vše jinak. Do jednoduchých stránek budete chtít přidávat komunitní prvky, syndikovaný obsah apod. Zvolené řešení by mělo být flexibilní a mít možnost přidávat další vlastnosti, aniž by bylo potřeba předělávat celý systém od začátku.
  • Škálovatelnost. Stejně tak byste měli počítat s možným růstem náročnosti aplikace a potřebou zvyšovat výkonnost systému, posilovat a rozšiřovat současný hardware apod.
  • Snadná změna obsahu. U jednoduchých statických stránek je obsah umístěn přímo v jednotlivých souborech. Pokud si ale budete chtít sami průběžně měnit obsah svého webu, je nutné použít některý CMS. To má dopad na vyšší nároky na použitou platformu, potřebu nějaké databáze apod.
  • Snadné zásahy do vzhledu. Případné změny vzhledu webu by měly být snadné a nesmí znamenat nutnost přeprogramovat vše od základů. Web by měl být založený na šablonách, grafiku by měl mít důsledně oddělenou od (X)HTML obsahu do externích CSS souborů apod.
  • Bezpečnost. Logickým, často však ne zcela samozřejmým požadavkem je odolnost aplikace proti různým útokům a hackům. Nejde však jen o zlomyslné útoky hackerů na stabilitu systému či uchovávané informace, ale i o ochranu před komentářovým spamem a dalšími roboty apod.
  • Měřitelnost, indexovatelnost. Velká část dnešních existujících systémů má chyby, které ztěžují či přímo znemožnují měřitelnost, analýzu návštěvnosti, indexovatelnost ve fulltextových vyhledávačích. Jedná se například o duplicitní obsah na různých URL, závislost na klientských akcích (JavaScript, Flash) apod.
  • Provázání s dalšími systémy. Svůj web můžete chtít provázat s různými dalšími systémy, například interním skladovým hospodářstvím, fakturacemi či účetnictvím apod. Přes web můžete také nabízet zákaznický servis, call centrum, helpdesk. To vše ovlivní jak výběr konkrétní aplikace, tak i celé platformy či dokonce dodavatele.

Jsou tu však i další faktory, které nesouvisí přímo s požadovanými vlastnostmi nového webu:

  • Očekávaný výkon a zátěž. S ohledem na předpokládanou návštěvnost, zátěž serveru a traffic je nutné plánovat zcela vše, od volby hardware a operačního systému až po výběr konkrétního CMS, důraz na důsledné cachování apod. U potenciálně náročných či navštěvovaných aplikací je pak opět důležitá škálovatelnost systému.
  • Stávající situace. Často nestavíte systém na zelené louce a musíte přihlédnout k výchozí situaci. Můžete mít například již pořízený vlastní server s nějakou již používanou platformou nebo již existující aplikace či databáze, se kterými budete chtít nový web propojit.
  • Zvolený dodavatel. Pokud již máte vybraného konkrétního dodavatele, budete prakticky vždy omezeni jeho nabídkou, možnostmi, schopnostmi či specializací.

 Autor: Jan Tichý

Výběr dodavatele

Po všech přípravných pracech jsme dospěli do fáze, kdy musíme zajistit někoho, kdo nám firemní webové stránky fyzicky vyrobí. Kdo se postará o kompletní implementaci.

Externí firma, nebo interní tým?

Velmi časté dilema přichází ve chvíli, kdy se rozhodujeme, zda nechat stránky vyrobit externí firmu, nebo si na tuto práci najmout nové zaměstnance a obstarat si výrobu interně. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

V drtivé většině případů je výhodnější si stránky vyrobit externě. Externí firma zvládně svou práci totiž obvykle lépe a navíc je to většinou výrazně finančně úspornější. Tato varianta bývá rovněž méně náročná na projektové řízení.

Interní výroba dává naopak větší smysl v případě, kdy je pro vás web naprosto klíčovým prvkem vašeho podníkání a očekáváte průběžný rozsáhlý rozvoj webu, který se bude neustále vyvíjet a vylepšovat. V takové situaci bývá lepší obstarat si interní tým, programátora, webdesignéra a projektového manažera, kteří se budou webu dlouhodobě konzistentně věnovat.

Dobře si rozmyslete, kterým směrem se budete ubírat, protože změna z externí na interní realizaci webu, a naopak, bývá často velmi komplikovaná.

Kde najít externího dodavatele

V tuto chvíli předpokládejme tu častější variantu, a sice realizaci webu externím subjektem. Tímto subjektem rozhodně nemyslím nějakého studenta, který si „tvorbou webu“ přivydělává při střední škole, ani synovce sekretářky atp. Pokud jsme věnovali takové úsilí přípravě webu, nesmíme přece ponechat samotnou implementaci webu naprostému amatérovi. Rovněž bych vás varoval před „sólisty“, tedy živnostníky, kteří jsou na práci zcela sami. Ačkoliv mohou být velmi šikovní, s jejich časovou kapacitou a flexibilitou bývají nepřekonantelné obtíže.

Poohledněte se tedy po nějaké opravdové profesionální firmě, která je schopna web vyrobit nejen po grafické stránce, ale rovněž i po stránce aplikační, je schopna zajistit webhosting, následující správu a aktualizace webu atp. Kde takovou firmu najít? Nemáte-li konkrétní tipy či doporučení od jiných, můžete se zkusit podívat na firmy v Asociaci.BIZ nebo pomocí některé galerie webů (např. Moderní web.)

Prohlédněte si pak weby jednotlivých firem a proberte se jejich referenčními zakázkami. Každá firma může mít svůj specifický styl, který nemusí sedět každému. Velmi významná je určitě reference, která je nějakým způsobem podobná vašemu budoucímu projektu.

Jak si dodavatele vybrat

Nyní máte vytipovaných několik firem, které se vám zamlouvají a je třeba učinit formální poptávku. Součástí poptávky by měl být komplexní popis vašeho projektu (nejlépe kompletní projektová dokumentace) a další podstatné náležitosti, jako je případná technická specifikace, nároky na budoucí rozvoj apod. Vyžádejte si od firem předpokládanou kalkulaci (co nejvíce rozepsanou cenu a hodinovou sazbu na případné vícepráce).

Kromě kalkulace bývá častým jevem, že od vybraných firem požadujete grafický návrh pro jednu či více stránek, abyste si ověřili, jak šikovná umí být firma právě ve vašem případě. V takovém případě zvažte udělení tzv. skicovného, tedy malé odměny pro všechny firmy, které odevzdají svou nabídku kompletní a v pořádku. Skicovné pak bude dobrou motivací věnovat větší úsilí do tvorby grafického návrhu.

Jakmile vyberete vítěznou firmu, dochází k podpisu smlouvy o dílo. Většinou první návrh smlouvy zasílá dodavatelská firma, která si zde nezdřídkakdy vymíní podmínky, které jsou výhodně především pro ně. Neváhejte návrh smlouvy probrat s právníky a upravit ho tak, aby byla smlouva spravedlivá pro obě strany.

Autor: David Špinar

RSS feed komentářů k tomuto článku
RSS feed komentářů ke všem článkům



(nebude zveřejněn)



Položky označené * jsou povinné
Vaše osobní údaje jsou u nás jako v bavlnce, nikomu je nedáme. Informujte se zde.