Přehyb webu: Nový přístup ke starému tématu

Najdou se i (extrémně dlouhé) výjimky :-))

https://www.conversion-rate-experts.com/…-case-study/

Hledám nějaké další stopy humoru, který naznačuje ta hravá práce s letopočty, ale jiné už najít namůžu. To je nějaký interní vtípek hájedničky, nebo vám utekl předčasně/opožděně aprílový článek?

Souhlasím s doporučeními, radím klientům umístit hlavní informace a výzvy k akci výš a pokud je nutné jít pod ohyb, tak to udělat tak, aby bylo vidět, že tam něco je, doporučuji často i článek rozdělit a nechat uživatele kliknout na „Čti více“ pro více informací.

Každopádně, v téhle době samozřejmě nešlo o pravidla webové použitelnosti, ale o použitelnost uživatelských rozhraní elektronickcýh systémů obecně. Faktem je, že z těchto pravidel se následně první pravidla použitelnosti webů odvíjela a v mnohém se velmi podobala. Pokud některá formulace v článku svádí k jiné interpretaci, rádi ji opravíme.

Tak jestli chcete chyby na opravy, tak třeba namátkou to tvrzení o deseti procentech v roce 2006: "V roce 2006 se nejčastější umístění přehybu týkalo necelých 10 % uživatelů. Dnes je to ještě méně. " Přitom tyhle procentní body lze zvýšit nebo srazit pouhým zjemněním nebo naředěním kroku histogramu. Teď je tam krok po deseti pixelech, stačí dát krok 40 pixelů a hned bude uživatelů s nejčastější výškou 30 %.

Mám-li k tomu přidat pozitivní postřeh, tak: kdykoli jsem se na webu setkal s někým, kdo mluvil o přehybu, šlo o reklamu. Při prodeji horké vody je každá nálepka dobrá, takže pro kůloučké marketéry je přehyb pořád in.

Díky za postřeh. Máte pravdu, bylo to ovšem myšleno při zachování intervalu dané statistiky (srovnávat dvě odlišné statistiky bez výslovného upozornění v článku by mě nenapadlo :). A co se týče reklamy – ve spodní části stránky by mohla mít dokonce lepší výsledky – většinou se zde návštěvníci zdrží o něco déle (během scrollování uživatelé spíš skenují, dole bývá na očních kamerách více fixací). A na webu, kde lidé píší komentáře (jako například na tomhle blogu), bych jako zadavatel neváhala zvolit reklamní prostor právě v dolní části – u pole k vložení komentáře, ankety, stránkování atd. Záleží tedy spíš na obsahu konkrétní stránky.

[4] OK, když si o to otevřeně koledujete, tak prosím. Jen mě překvapuje, že jste ochotni si takhle veřejně kazit odbornou pověst. Nesmíte se zlobit, ale vždyť jste v pozici řekněme Ústavu dějin AV, který vydá článek o tom, jaké byly sociální nepokoje za první republiky premiéra Masaryka koncem 19. století… Jistěže infomační hodnota o podstatě těch sociálních bouří může zůstat stále vysoká, ale hodnověrnost a autorita je s tak frapantně chybnými historickými údaji ta tam. A upřímně, kdo má o historii webu v téhle zemi vědět víc než odborníci z expertní firmy, za jakou se stavíte?

Ale OK, kdo chce kam…

• „Jakob Nielsen (…) provedl revizi 944 pravidel, která byla k použitelnosti uživatelských rozhraní napsána v roce 1986.“ Když si přečtete ten Alertbox pořádně, dozvíte se, že se jednalo o interní dokument US Air Force pro tvorbu vojenských řídicích a kontrolních systémů běžících převážně na sálových počítačích a Nielsen ho zmiňuje čistě jen pro porovnání s jeho vlastními pravidly vytvořenými pro web – o 10–20 let později. Ta původní pravidla jsou v daném kontextu zcela irelevantní.
• „intranety“ (které jste už, jak koukám, v textu opravili na „uživatelská rozhraní“) jsou lokální implementace internetových technologií a v roce 1986 byste jich opravdu moc nenašli („The first intranet websites and home pages began to appear in organizations in 1990–1991“). Popravdě si myslím, že v roce 1986 slovo „intranet“ ještě ani neexistovalo.
• „Psal se rok 1994 a uživatelé na webu z velké části ignorovali části webu pod přehybem.“ Kdepak. Psal se rok 1994 a větsina světa neměla o existenci nějakého internetu ani ponětí. Před rokem se teprve objevil vůbec první webový prohlížeč (Mosaic, © 1993), na web se připojily první vládní instituce, celý web je tvořen asi 50 www servery a velký internetový boom právě startuje. Okouzlení uživatelé se web teprve učí používat a něco jako „části webu pod přehybem“ jsou věcí neznámou – především proto, že webové stránky jsou ještě nekomerční a tvořené v zásadě čistým obsahem (ono HTML v té době stejně umělo jen souvislý formátovaný text a nanejvýš jej přerušit nějakým obrázkem).
• V roce 1995 sice bylo prvně vyrobeno scrolovací kolečko, ale nad ním Nielsen v roce 1997 určitě nejásal. Ostatně v tom Alertboxu z roku 1997 mluví o scrollování, slovo „wheel“ tam nenajdete. Především proto, že myši s kolečkem se začaly masově používat až koncem 90. let, samozřejmostí jsou až od počátku tisíciletí. Nielsen mluví o scrolování, čímž (samozřejmě) myslí posouvání scrolbaru nebo používání klávesových zkratek. Smysl a vypovídací hodnota celého odstavce se tím docela mění.
• Všechny ty zavádějící údaje ve spojení s prvním odstavcem vytvářejí v nepoučeném čtenáři dojem, že web tu byl už někdy od 80. let a už tehdy se na něm řešila problematika foldu – přičemž tento problém na webu se řeší spíš až od konce 90. let, kdy začala webem hýbat komerce a „problém fold“ byl noční můrou lidí od reklamy, ale v zásadě nikoho jiného netrápil. A všechny zmíněné historické souvislosti jsou jen návaznosti na řešení PODOBNÉHO (nikoli stejného) problému v jiných médiích – okrajově šlo i o nějaké počítačové systémy na úrovni terminálů mainframů, ale především se řešil v tištěných médiích, odkud jak samotný pojem, tak i celá související problematika pocházejí.

Upřímně: pro mě není vůbec ostudou, že jste článek plný takovýchto chybných reálií publikovali, to se stane. Ale to, jak se k tomu stavíte. Nejen že sami ty historické nesouvislosti nevidíte, ale že je i odmítáte přiznat jakožto nepodstatné. Co na tom, že Masaryk ve skutečnosti nedělal předsedu vlády Franzi Josefovi, když Musolini válčil s Napoleonem – hlavní jsou ty sociální bouře, ty jsme myslím popsali celkem pěkně, že.

Dekujeme ti, Pixy, zes to nam i nasim ctenarum tak pekne didakticky vysvetlil. Je pekne, ze jsou mezi nami jeste lide s takovym smyslem pro detail.

@Yuhů – já nevím, my jsme v o2 marketéry o neplatnosti argumentu přehybem poměrně jednoduše přesvědčili už před dvěma lety, přestože je před třemi lety naši bývalí kolegové v oblasti veledůležitého přehybu náležitě edukovali… z mojí zkušenosti je to jenom jedna z dalších přifouknutých bublin – stačí brát věci s nadhledem a dogmata neexistují

[7] Palec nahoru.

[8] Dobrý den, Davide.

Z Vaší reakce na Pixyho komentář cítím notnou dávku ironie. Pokud se pletu a komentář Vás opravdu oslovil, nebylo by lepší ty bláboly v článku smazat a Pixymu poděkovat lepším způsobem?

Přijde mi, že H1.cz nosí den ode dne nos více nahoru, avšak kvalita klesá dolů.

[7] Díky za doplnění, Petře. Článek na základě Tvých (správných) korekcí po víkendu opravíme, aby odpovídala nejen na konci uvedená doporučení, ale i historické reálie.

Za předpokladu (možná zcela mylného), že autorkou je sl./pí Mikulášková se při „hodnocení kvality“ příspěvku dá dost možná vycházet z autorčina „profilu“ (https://www.h1.cz/tym#…), který není zrovna těmto věcem nakloněn… Pak asi není moc co řešit. A nebo to napsal někdo jiný a pak…

Článek jsme upravili a věřím, že ho lze nyní považovat za korektní i z pohledu historických souvislostí. Ještě jednou díky Petru Staníčkovi za připomínky.