V 1. díle jsme na úvod nastínili, proč je důležité
věnovat se revizi webové analytiky. Vybrali jsme pro vás 8 nejčastějších
chyb, se kterými se setkáváme na webech našich klientů. Na první čtyři
se nyní podíváme detailněji.
1. Neměří
se všechny stránky
Na některých webech se nespouští správně
na všech stránkách měřící kódy GA či různé remarketingové a
konverzní kódy (Ads, Sklik, Facebook atd.). Ne vždy je to
způsobené chybně vloženým kódem. Můžete postupovat přesně podle
návodu, a přesto některé důležité části webu nejsou sledovány a
naměřená data je vůbec nezahrnují.
Typickou situací jsou weby s dynamicky načítaným obsahem. Jedná se
o případy, kdy se nenačítá celá nová stránka, ale mění se pouze její
část. Dalšími příklady jsou tzv. modální okna nebo záložky.
Podle konkrétní situace se využívá většinou jedno z následujících
řešení:
Tomuto tématu se detailně věnuje samostatný
článek: Dynamické weby a zkreslená návštěvnost webu. Měříte
zobrazení stránek správně?
TIP: Data, data a zase data. Bez relevantních dat ale těžko
uděláte správné obchodní rozhodnutí. Z našich školeních
analytiky budete odcházet s jasnou představou, jak správně a efektivně
nastavit Google Analytics nebo jak data vizualizovat v Google Data Studiu. |
2. Měřící kód se na stránce spouští víckrát
Opačný problém představuje duplicita měřícího kódu.
Důsledkem jsou zkreslená, a tím pádem nepoužitelná data, protože problém
má vliv na většinu základních metrik v GA.
Nejčastější příčiny:
-
Stejný GA kód je umístěn ve zdrojovém kódu i v GTM
K tomu může dojít
například, když původně byly měřící kódy implementovány přímo do
zdrojového kódu webu, ale později se přešlo na GTM. Při takovém přechodu
je velmi důležité všechny kódy, které se budou spouštět přes GTM,
odstranit ze zdrojového kódu webu.
-
Chybné využívání virtuálních URL
Představte si situaci, kdy se
hned po načtení stránky zobrazí modální okno. Pokud je toto okno měřeno
také jako zobrazení stránky, tak to z pohledu GA vypadá, jako kdyby
uživatel přešel z první stránky na druhou, přestože ve skutečnosti
žádnou akci neprovedl. Pokud takový uživatel okamžitě web opustil, měl by
být správně započítán do metriky míra okamžitého opuštění.
V popsané situaci tomu tak ovšem není a zkreslené jsou i další metriky
související se zobrazováním stránek.
TIP:
Využijte doplňky v prohlížeči Google Chrome, abyste si sami
snadno ověřili spouštění základních měřících kódů. Pomohou vám
odhalit, jestli se některý implementovaný kód nespouští, nebo se naopak
spouští duplikovaně.
Tag
Assistant Legacy (by Google) zobrazí přehled Google kódů spouštěných
na webu včetně informace, zda se spouští v pořádku.

Facebook
Pixel Helper pomáhá kontrolovat spouštění kódů odesílající data
v rámci Facebook pixelu.

Weboví analytici a správci webů pak využívají detailnější nástroje,
jako třeba WASP.inspector:
Analytics Solution Profiler.
|
3. Nepřesně
nastavené cíle
Měříte počet dokončených objednávek nebo počet
vyplněných formulářů? Víte, co přesně se pod tímto číslem
nachází?
Při kontrole jednotlivých cílů se často setkáváme s tím, že se cíl
nezapočítá vždy, nebo se naopak měří i v místech, kde se měřit
nemá. Níže uvádíme dva příklady typických situací.
Skutečné odeslání formuláře vs. kliknutí na
tlačítko
Když uživatel klikne na tlačítko Odeslat, ještě to
nemusí nutně znamenat, že skutečně
došlo k úspěšnému odeslání formuláře. V případě, že
uživatel nevyplnil správně všechna povinná pole, nebo že došlo
k nějaké jiné chybě, formulář se reálně neodešle. Při vyhodnocování
dat v GA zjistěte, zda cíl sleduje pouze úspěšně odeslané formuláře,
nebo se pod ním skrývají i neúspěšné pokusy o odeslání.
Zobrazení děkovací stránky
Cíl se může měřit na základě tvaru URL stránky
s potvrzením o úspěšném odeslání formuláře či objednávky. Vždy
zkontrolujte, zda podmínku, kterou jste nastavili pro sledování cíle,
nesplňují náhodou i jiné stránky na webu.
Obzvláště, pokud vaše firma působí v B2B segmentu a pracuje hlavně na
získávání poptávek a leadů, je nezbytně nutné formuláře správně
nastavit. Pokud chcete sledovat v daném cíli pouze odeslání kontaktního
formuláře, ověřte, že URL této děkovací stránky se liší od stránek
s potvrzením o úspěšné registraci uživatele, přihlášení do
newsletteru atd., ale také od stránek s informací, že došlo k chybě a
formulář nebyl odeslán. Jinak hrozí, že se do cíle započítají i tyto
nechtěné stránky, aniž byste o tom věděli, a data nebudou
dávat smysl.
4. Události a jejich vliv na Bounce Rate
Při nastavování událostí si dejte pozor na to, zda je
chcete považovat za interakci nebo ne. To má totiž následně vliv na Bounce
Rate (BR), který se zobrazuje jako metrika v GA. Bounce
Rate (česky míra okamžitého opuštění) ukazuje,
v kolika procentech návštěv uživatel opustil web ihned po
zobrazení první stránky, aniž by tam cokoliv udělal.
Jednoduše nám dává informaci o tom, jak často se stává, že
návštěvník nenajde na webu, co očekával, web ho nezaujal nebo se tam
dostal omylem, a proto okamžitě odešel.
Pokud uživatel přešel na druhou stránku webu, znamená
to, že vykonal interakci, a tudíž není zahrnutý do BR.
Existují také typy stránek, na které uživatel přijde,
najde, co potřeboval, a tak zase odejde. Typicky se
jedná o stránky s kontaktem na firmu, s otevírací dobou obchodu nebo
třeba články na blogu.
Při nastavování měření jakékoliv události, je
důležité se zamyslet nad tím, jestli má mít vliv na BR,
nebo ne.
Příklady událostí, které chceme počítat jako
interakci:
-
Kliknutí na tlačítko
-
Spuštění videa
-
Vyplnění formuláře
Příklady událostí, které většinou nepovažujeme za
interakci (s výjimkou specifických situací):
-
Scrollování na stránce
-
Časovač (Timer) – měření času stráveného na
stránce pomocí události
-
Automatické přehrávání videa
-
Automatické zobrazení modálního okna
Toto jsou nejčastější situace, kdy mají klienti špatně
nastavené události z hlediska měření interakcí (parametr
nonInteraction).
Například scrollování se
může na první pohled zdát jako interakce, kterou chceme započítat a
snížit tak BR. Myslete však na to, že každá stránka je jinak dlouhá a na
různých velikostech displejů se zobrazí jinak velká část stránky.
U větších monitorů se stává, že se rovnou zobrazí celá stránka.
Zamyslete se také nad chováním uživatelů. Lidé často velmi rychle
proscrollují stránku, aby zjistili, zda je pro ně zajímavá, a poté
odejdou.
Timer si také zaslouží podrobnější
vysvětlení. GA měří čas strávený na stránce tak, že
počítají rozdíl mezi načtením jedné stránky a načtením
následující stránky webu. Z toho vyplývá, že poslední
stránka návštěvy není do této základní metriky započtena. Existují
různé cesty, jak měřit čas na stránce nehledě na to, zda byla
poslední.
Jako nejjednodušší se jeví tzv. Timer, který odesílá
do GA informaci o tom, kolik vteřin uplynulo od načtení stránky. A to
v intervalech, které si předem nastavíte, např. 10 s, 30 s, 60 s.
Nevýhodou je, že při takto jednoduchém nastavení časovač běží
i v případě, že si uživatel otevřel stránku ve vedlejším okně, ale
reálně se na ni nedívá. Jinými slovy, časovač
běží na načtené stránce, i když není v aktivním
okně.
Obě zmíněné události jsou velmi častým úskalím.
Mnoho firem je na svých webech měří, aniž by měly plně pod kontrolou
jejich dopad na data v GA. Pokud se události spouští na
všech stránkách webu, odesílá se do GA obrovský objem dat,
který pak může narazit na limity (10 mil. hitů za měsíc). Nevhodně
nastavený parametr nonInteraction zase zkreslí metriku BR. Proto je
důležité s těmito událostmi pracovat velmi opatrně a pokud možno
konzultovat jejich nastavení se specialistou,
který dokáže vybrat nejlepší řešení pro konkrétní situaci a
konkrétní web.
V příštím díle se můžete těšit na druhou várku
popisu chyb:
5 – E-commerce data
6 – Přepisování skutečného zdroje návštěvy
7 – Filtry v GA
8 – Objem dat