Berete-li e-mailing vážně, potřebujete sofistikovaný systém pro
provádění hromadných rozesílek. Na co se zaměřit při výběru
nejvhodnějšího řešení? Pomůžeme vám najít takové, které nejlépe
funguje pro rozesílky českým zákazníkům.
Možná řešení rozesílky
Až se budete rozhodovat, jakým způsobem řešit rozesílání e-mailů,
budete si muset vybrat jeden z těchto směrů:
- Instalace systému na váš server,
- webová aplikace,
- desktopová aplikace,
- využití modelu integrovaného ve vašem CMS nebo CRM,
- naprogramování vlastního systému.
Protože nejčastější dotazy bývají na první dva způsoby řešení
e-mailingu, budeme se v následujícím článku věnovat právě jim.
Základní vlastnosti
Ať už si vyberete jakýkoliv systém pro rozesílku, měl by zvládat
funkce, které patří ke standardu. Jedná se především o:
- Webový formulář pro přihlášení k odběru newsletteru,
- opt-in a double opt-in registrace do newsletteru,
- pro uživatele jednoduché odhlášení z databáze (prokliknutí e-mailu,
automatické zpracování e-mailu s předmětem „unsubscribe“ apod.,
webový formulář),
- personalizace oslovení („Vážený pane Nováku“),
- personalizace obsahu (vložení volitelných polí do textu e-mailu),
- rozesílka HTML e-mailu a současné rozeslání HTML a plain-text verze
e-mailu,
- základní statistiky: doručení/nedoručení e-mailu, přečtení
(otevření) e-mailu, prokliknutí odkazu, přihlášení/odhlášení,
- nastavení pozdějšího data odeslání,
- vložení přílohy k e-mailu, vložení obrázku přímo do e-mailu,
- návod pro používání systému.
Základní srovnání systémů
Jaké jsou hlavní výhody nebo nedostatky jednotlivých systémů ve
srovnání s ostatními vybranými systémy?
Systém české společnosti 1. Multimediální patří mezi propracované
e-mailingové aplikace, vyšší cenu kompenzuje vyšší funkčnost.
Výhody: snadno pochopitelný systém administrace,
přehledná grafika, jako jediný umí automaticky vyskloňovat příjmení do
5. pádu, flexibilní česká podpora, SPAM kontrola e-mailu.
Nevýhody: vyšší cena za odeslaný e-mail, nutnost platby
nejen zřizovacího, ale i měsíčního poplatku, někdy nedostatečný počet
pěti položek pro personalizaci obsahu,
Systém provozuje Xland a v základním cenovém programu jste odkázáni
sami na sebe a metodu pokus – omyl.
Výhody: V cenovém programu Base jsou všechny odeslané
e-maily za přijatelných 0,30 Kč, rozesílka SMS, podrobnější statistiky
o e-mailech, až 25 položek pro personalizaci obsahu, SPAM kontrola
e-mailu.
Nevýhody: V cenovém programu Base jste bez zákaznické
podpory, systém má horší grafické zpracování a nižší přehlednost,
při rozesílkách do desetitisícových databází nevýhodná cena v Base
programu.
Mezi dostupnými systémy je Mailchimp nejsofistikovanější systém,
vhodný pro zájemce o pokročilé funkce a maximální využití e-mailingu
jako marketingového nástroje pro podporu prodeje. Přitom je systém
připraven pro používání úplnými začátečníky. Mailchimp používá
přes 80 tisíc klientů a patří mezi nejrozšířenější e-mailingové
systémy na světě.
Výhody: obrovské množství funkcí pro vyladění
e-mailingu: Statistiky, A/B testování, automatické napojení na CMS a CRM
systémů, personalizace obsahu, výhodnější ceny pro časté rozesílky
(měsíční paušály), žádné zřizovací ani měsíční poplatky, nižší
cena při pravidelných rozesílkách do větších databází, velmi kvalitně
zpracované návody včetně video návodů, snadná orientace pro
začátečníky.
Nevýhody: vyšší cena za e-mail při jednorázovém
rozesílání, anglické rozhraní.
Český systém společnosti Beneta má nepřehlednou grafiku, chybí zde
nápovědy a pro začátečníka je velmi obtížné se v něm zorientovat.
Tyto nevýhody kompenzují nejnižší ceny za rozeslání.
Výhody: nejnižší cena za rozesílku.
Nevýhody: nepřehledná grafika, chybějící návody,
obtížný import e-mailů.
V našem přehledu jediný zástupce systémů, který si můžete
nainstalovat na svůj server a který nabízí všechny služby zdarma. Systém
je vyvíjen jako open source.
Výhody: zdarma, open source, dostačující systém pro
jednorázovou rozesílku.
Nevýhody: kompletní absence statistik, jeden unikátní
e-mail může být pouze v jednom mail-listu, anglické rozhraní, systém
musí na server nainstalovat programátor.
Další systémy
Pokud se chcete podívat i na další systémy, mezi nejužívanější
patří například Campaign Monitor ( www.campaignmonitor.com), který je
vhodný spíše pro webdesignery, kteří rozesílají e-maily svým klientům.
Tento systém má srovnatelnou funkčnost s Mailchimp. Mailchimp provedl
základní srovnání
svých služeb s dalšími konkurenty.
Jaký systém vybrat
Mezi srovnávanými systémy neexistuje jasný vítěz. Záleží na vašich
požadavcích. Jiné potřeby máte, pokud chcete jednorázově rozeslat
30 tisíc e-mailů, nebo pravidelně každý měsíc rozesílat 10 tisíc
e-mailů. Někdo nepotřebuje vidět statistiky úspěšnosti a jiný podle nich
naopak hodnotí celou úspěšnost e-mailingu.
Stáhněte si tabulku, která vám pomůže při podrobnějším vyhodnocení
zmiňovaných systémů. Obsahuje informace o ceně za rozeslání
1 000/5 000/10 000 e-mailů měsíčně, srovnání systémů podle
základních kategorií, viz výše a informace o nadstandardní
funkčnosti.
Tabulka je dostupná na našich
stránkách na Facebooku.
Jaký systém používáte vy a jaké s ním máte zkušenosti?
Autorem článku je Michal Krutiš.
Používám e-Campaign Business Edition https://www.lmhsoft.com/ecamp/
Je to sice Windows software, ale umí vše potřebné. Akorát podrobné statistiky je třeba udělat např. přes Google Analytics. Odesílatel si akorát musí ručně označkovat všechny odkazy.
Výhodou je jednorázové pořízení, 279.95 €, pak už je vše zdarma :o) (cena odpovídá cca 30 tis. emailům přes Mailkit). Takže se to rychle zaplatí.
V dané ceně myslím nic lepšího není, vyzkoušel jsem už toho dost, ale buď byly problémy s češtinou, nebo se pak provoz prodražuje platbami za odeslané emaily.
Zdraví Petr
možná byly trochu opomenuty desktopové aplikace – my používáme ke spokojenosti tento program
https://www.group-mail.com/…/default.asp
Máme naprogramovaný vlastní systém, který instalujeme klientům (bez platby za odeslaný email, pouze počáteční poplatek).
„Protože nejčastější dotazy bývají na první dva způsoby řešení e-mailingu, budeme se v následujícím článku věnovat právě jim.“
Nějak tu nevidím srovnání se systémy, které je třeba nainstalovat na vlastní počítač… ;-)
Chtěla bych se zeptat, jestli nemáte někdo zkušenosti se systém Newsmail (https://www.newsmail.cz)? Uvažujeme o něm pro našeho zákazníka a proto bych uvítala nějaké hodnocení.
Díky Rhea
Doplňuji/opravuji informace k Benelistu:
SMS rozesíláme pomocí www.message.cz, o integrací s Benelistem jsme však několikrát přemýšleli.
Michale, ad import uživatelů – import z CVS s testovacím výstupem a kontrolou na duplicity je obtížný import? :)
Jinak s určitou nepřehledností či obtížností částečně souhlasím, pracujeme na tom. Služba byla designovaná pro pravidelné uživatele, novým je k pomocí jak rychlý (2× A4) tak podrobný (14× A4) manuál.
Já osobně jsem nyní narazil na docela dobrý software, který se jmenuje Constant Contact. Dávají 60 dnů testování zdarma, pak se platí 15 – 100 dolarů měsíčně, ale myslím si, že se to vyplatí. Je to fakt dost robustní a šikovný systém. Jediný problém je, že neumí znaky š a ž (blokuje je), takže člověk musí trochu experimentovat v oblasti copywrightingu.
[2] Adame, máte pravdu, v článku nebyly zmíněny desktopové aplikace. Osobně s nimi nemám žádné zkušenosti, protože neumožňují, aby na jedné rozesílce pracovalo více lidí, v našem případě my i klient.
Pokud vím, tak u větších rozesílek jsou desktopové aplikace méně spolehlivé.
[6] Petře, děkuji vám za doplnění informací. Ve vašem systému jsem nebyl schopen věci dohledat. Myslím, že nyní je priorita systém zpřehlednit, jinak mi přišel celkem dobrý.
Dase pomoci techto sluzeb zjisti i zda e-mail v poradku dorazil, zda nespadl do spam kose, popripade zda si ho uzivatel precetl? Popripade nedoporucili by jste my nejaky software pro Mac?
[9] Ano, mezi základní funkce e-mailingových systémů by mělo patřit sledování počtu nedoručených e-mailů. Pomocí této informace lze odhadnout, jak kvalitní databázi máte a zda váš e-mail, oproti jiným rozesílkám, nezačal padat do SPAMu.
Měření přečtení e-mailu je možné pouze u HTML e-mailů. Jednoduše proto, že měření probíhá pomocí vloženého obrázku a jeho načtení uživatelem. U plain-textu je to možné simulovat pouze odkazy, které mají měřící parametry GA a nebo jsou přesměrovávány nějakým skriptem. To umí například Mailchimp.
Systémy pro Mac neznám.
Dekuji za odpoved :-)
[10] Měřit to, že něco spadlo do spamu je myslím dost dobře nemožné. Naprostá většina mailových systémů je nastavena tak, že odesílajícímu serveru nevrátí žádnou zprávu o tom, že email nebyl doručen. A to nemluvím o tom, že plno e-mailů je doručeno uživateli do schránky ale buď automaticky přesunuto do složky spam (viz Gmail) či je s ním podobně či ještě hůře naloženo v klasickém e-mailovém klientovi (Outlook, Thunderbird, ..).
Tzn. lze měřit pouze opravdu nedoručené emaily (plná schránka či schránka neexistuje či server příjemce je delší dobu mimo provoz).
Měření přečtení u HTML mailů mnoho mailových klientů neumožňuje (páč nenačítají obrázky z externích zdrojů). Tzn. to číslo je dobré brát jen jako trendové, ale i tak vcelku nicneříkající.
Budu rád za jiné názory :o)
U Mailkitu bych uvítal možnost přiřazení různých práv (uživatelů) k jednotlivým kampaním. I když chápu, že to není asi standardní požadavek běžného klienta.
[12] Petře, máte samozřejmě pravdu, ale některé věci markeťákům nevysvětlíte, i kdybyste jim to opakoval stokrát ;-)
[12][14] Pokud se ale podívám na newslettery typu Victoria's Secret nebo třeba Alza.cz, tak lze považovat za „doručený“ jen takový email, který si klient nechá „doloadovat“, protože v něm jinak nejsou vůbec žádné informace. Tím pádem lze celkem spolehlivě říct, kolik lidí si email přečetlo, protože je máte všechny zaznamenané.
[15] To je dobrá připomínka. Neznám zmíněné newslettery, ale předpokládám, že v souladu s RFC, jako obranu proti Spamassasinu a také díky dobrým mravům používají i textovou verzi, což může být preferované nastavení na straně klienta. To v kombinaci s tím, že některé webmaily, emailoví klienti na mobilech a klasičtí emailoví klienti ve velkých firmách z z různých důvodů nezobrazují HTML, dělá z „celkem spolehlivého“ věc „dost nespolehlivou“ :o)
[12] Mám dojem, že Campaign Monitor před odesláním umí kampaň prohnat cvičně spam filtry velkých hráčů jako Google a spol. což může být docela šikovné…
Jaké máte zkušenosti s www.phplist.com ?
Používáme k naší spokojenosti www.smartemailing.cz
Pro úplnost přidávám ještě systém Mail Komplet (https://www.mail-komplet.cz), který je nově uvolněn pro CZ trh v modelu ASP.
Mail-komplet.cz na serveru blokujeme, protože přes ně chodí jenom spam. Nedoporučuji.
Škoda že jste se nepodepsal, protože se spamem se snažíme bojovat. Ono se opravdu těžko ověřuje původ db zákazníka.
Používám propracovaný messaging integrovaný přímo v CRM systému – viz https://www.atollon.cz – aplikaci lze provozovat na libovolném OS skrze webový prohlížeč. Potřeba je pouze flash plugin poslední verze, jedná se o rich web aplikaci.
Ještě je docela zajímavý systém https://www.emailbrain.com, je poměrně levný (dokonce i vůči Benelist.cz), umí statistiku a vyhodnocení. Je ale pomalý a dá to práci nastavit diakritiku. Navíc přidává patičku bez možnosti editace. Ale na menší kampaně docela zajímavý nástroj.
Máte nějaké doporučení na newsletter software pro neziskové organizace? Díky.
Máme vlastní systém https://www.webcontent.cz a účtujeme jen instalační poplatek za instalaci a konfiguraci systému na serveru(webhostingu) zákazníka.
Krom výše zmíněného jsem našel ještě jeden tip: www.ecomail.cz
Je to vlastně česká obdoba Mailchimpu. O něco levnější. Plus třeba screenshoty ze seznamu, centrum.cz apod.
Zároveň tam mají integrovaný google analytics a facebook insights…
Používáme mailingové řešení Emamail – nabízí dobrý poměr cena výkon i s pokročilými možnostmi analýzy výsledků.
… ještě adresa https://www.emamail.cz/
našla jsem v internetových diskusích zprávy o tom, že seznam.cz blokuje (nedoručuje, automaticky hází do spamu) VŠECHNY e-maily odeslané z Mailchimpu, aniž by to o tom uvědomil své zákazníky, kteří mají na seznamu.cz mailbox, a/nebo Mailchimp. diskuse byla z r. 2013 a nevím, jestli to platí ještě i nyní, počátkem r. 2015