-
19. prosinec 2019
Branding jako součást výkonnostní komunikace
-
29. říjen 2019
Využití feedu v placené reklamě
-
27. srpen 2019
Jak poznat dobrého developera
-
20. srpen 2019
Krizová komunikace v 5 bodech: Znáte základní pravidla?
-
7. srpen 2019
Jak poznat, že je čas na nový web?
Firemní weblog poradenské společnosti H1.cz
Zobrazit všechny články
Zpět
Finální podoba českých pravidel přístupnosti
Finální verze pravidel přístupnosti je na světě. Jak jsem zde avizoval před časem, připomínkové řízení zaneslo do pravidel, která vznikla během projektu vědy a výzkumu Ministerstva informatiky, řadu změn, které však naštěstí nejsou příliš zásadní. Pojďme se tedy podívat, jaká je výsledná verze pravidel přístupnosti, která budou pro weby státní správy povinná od 1. 3. 2008. Kompletní znění nových pravidel i jejich rozšířenou verzi obsahující metodické poznámky najdete na webu www.pravidla-pristupnosti.cz. Zde si stručně povíme o odlišnostech pravidel jednak od jejich původní verze vzniklé během výzkumného projektu, jednak od starších, dosud platných pravidel.
Srovnání s pravidly z roku 2004
Podrobné srovnání návrhu nových pravidel s původní verzí z roku 2004 sepsal David Špinar na svém webu Přístupnost, zde jen zdůrazním nejdůležitější praktické důsledky pro webdesignery a webmastery. Již při návrhu nových pravidel jsme se snažili, aby změny nebyly dramatické a nutné úpravy se příliš neprodražily, zároveň jsme ovšem museli reflektovat vývoj, zvláště zvyšující se podíl multimédií. Jaké nové požadavkyje tedy nutné dodržet?
- Dostatečný kontrast barvy textu a pozadí se měří pomocí nové metodiky výpočtu jasu (luminance). Je také nutné jej dodržet nejen v textovém obsahu, ale i v obrázcích, pokud nesou nějakou informaci. Pro kontrolu kontrastu doporučujeme použít vhodný nástroj. Nová metodika nedává diametrálně odlišné výsledky, v některých případech je benevolentnější, někdy přísnější, reflektuje i vliv velikosti písma. (Pravidlo 6)
- Jsou předepsány minimální hodnoty zvětšení (200 %) a zmenšení (50 %) písma, při kterých nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkčnosti webu. (Pravidlo 7)
- Byla změněna přípustná frekvence blikání na stránce z původní jednou za sekundu na třikrát za sekundu (tj. nic nesmí blikat rychleji) a přesněji specifikováno, co se blikáním myslí: výrazné změny barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku. (Pravidlo 12)
- U rozsáhlejších webů je nový požadavek na existenci alternativních navigačních prvků – krom standardní navigace zde musí být snadno dostupná mapa webu nebo vyhledávací formulář. (Pravidlo 20)
- Alternativními textovými popisky musí být vybaveny nejen obrázky, ale i další multimediální obsah. Využít je možné nejen specializované atributy (alt a longdesc), ale i textové titulky, případně okolní textový obsah, pokud nelze jinak. (Pravidlo 2)
- Pokud je účel nebo priorita některé části stránky naznačena jejím grafickým provedením, musí být tato informace dostupná i uživatelům, kteří grafiku nevidí, např. formou vhodně skrytého nadpisu. To se týká třeba navigačních bloků, kterým by tak měl předcházet vhodný nadpis (např. Hlavní menu). Na více stránkách se opakující obsahové bloky by navíc mělo být možné přeskočit pomocí odkazů (typicky na začátku stránky umisťované skryté odkazy pro skok na hlavní obsah nebo na navigaci). (Pravidlo 4 a 17)
- Pokud na stránkách hraje zvuk déle než 3 sekundy, musí být možné jej vypnout nezávisle na systémovém zvuku počítače. (Pravidlo 13)
- Je nutné dbát na dostatečnou informovanost uživatele při vyplňování formulářů – pokud udělá uživatel chybu, je třeba informaci o chybě uvést dostatečně zřetelně. Vhodné místo je na začátku stránky, zároveň je ideální označit políčko formuláře, kde chyba nastala. (Pravidlo 23)
- Pokud jsou akce na stránce závislé na časovém limitu, musí být dostatečně dlouhý, případně musí jít prodloužit či vypnout, pokud to nevylučuje charakter stránky (což se týká např. různých testů, kde je časový limit přesně daný a musí být stejný pro všechny testované). (Pravidlo 14)
V některých aspektech jsou nová pravidla benevolentnějšínež původní a na tvůrce webů kladou nižší nároky:
- Není přísně vyžadována validita kódu. Je nutné dodržet některá pravidla – správné vnoření značek, uvádění koncových značek tam, kde to specifikace vyžaduje. Správně musí být v kódu vyznačen i jazyk dokumentu. Je nutné vhodně využívat základní sémantické značky – seznamy, nadpisy, záhlaví tabulek, popisky formulářů. Zároveň není povoleno použití sémantických značek pro jiný účel, než pro jaký jsou určeny. V praxi může být ovšem dodržení validity nejefektivnějším způsobem pro vyhovění některým těmto nárokům, protože na její ověření existují hotové nástroje – validátory.
- V kaskádových stylech není nutné uvádět obecnou rodinu písem.
- Snížily se nároky na popisnost odkazů – dříve musel být dostatečně popisný samotný text odkazu, nyní stačí, pokud je uživatel schopen dostatečně určit cíl odkazu i z přímého kontextu. Přímým kontextem se míní věta, odstavec, položka seznamu, buňka tabulky, kde se odkaz nachází, a její příslušné záhlaví.
Změny z připomínkového řízení
Změny, které má na svědomí připomínkové řízení k vyhlášce, nejsou pro praktickou aplikaci pravidel příliš důležité a zajímat budou spíše ty z vás, kteří sledují postupný vývoj nových pravidel. Většina změn je pouze v rovině formulační a podílejí se na nich legislativní důvody, nová pravidla budou na rozdíl od předchozích přímo součástí vyhlášky a na použitou terminologii tak jsou kladeny větší nároky. Lidem z oboru ovšem budou formulace mnohdy připadat umělé a neobratné. Další změny se nesou v duchu snížení náročnosti implementace pravidel – zde se jedná zejména o podmíněnou povinnost dodržení některých pravidel. Některá pravidla byla rozdělena na dvě, aniž by v důsledku došlo k posunu významu. Faktické změnyve finálních pravidlech oproti návrhu jsou tedy zejména tyto:
- V pravidle 17 o možnosti přeskočení opakujících se obsahových bloků byla nutnost dodržení ne zcela logicky omezena pouze na weby většího rozsahu, přestože užitečnost podobných odkazů na rozsahu celého webu prakticky nezávisí.
- V pravidlech je opět požadavek na existenci prohlášení o přístupnosti na webech, kterých se pravidla týkají. Návrh pravidel to nepožadoval.
- Některá pravidla jsou podmíněně povinná (3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23). Tato pravidla je možné nedodržet pouze za podmínky, která je v pravidle explicitně uvedena, a tuto skutečnost je nutné uvést a zdůvodnit v prohlášení o přístupnosti.
Finální verzi nových pravidel jsme přizpůsobili i školení přístupnosti, kde se můžete o kontextu jejich vzniku a správné aplikaci na web dozvědět více.
Jen malý komentář: Kodifikováno (tj. součástí vyhlášky) je jen to jednoduché znění pravidel, tj. bez vysvětlujícího odstavce. Tento odstavec je součástí metodického pokynu.
Bod 7 o velikosti písma při zvětšování mi přijde nepatřičný, protože popisuje požadavek na funkci webového prohlížeče, nikoliv na web samotný. Navíc v současné době začíná toto pravidlo postrádat smysl, protože kromě Safari nejnovější verze většiny prohlížečů (IE7, FF3, Opera) přecházejí na full page zoom. Takže je sporné, co je vlastně standardní funkcionalita prohlížeče (pravidla ji nezmiňují, jen tiše předpokládají) a dovětek o jednotkách se tedy může (třeba za rok) jevit jako nesmyslný.
souhlas s vyse zminenym komentarem..ale hlavne proc pisu – je nekde moznost stazeni pravidel napriklad v pdf nebo nejaka verze pro tisk? Kdyz uz maji pravidla svoje stranky, uvital bych moznost si je vytisknout nebo stahnout jako jeden dokument.
Proč se jen nepřeložili pravidla WCAG 2.0 nebo tato pravidla přístupnosti nejdou vhodná pro ČR?
[3] Kotlik, pdf je ke stazeni na MVCR https://www.mvcr.cz/…stupnost.pdf
Pravidla jsou vytvořena na míru funkční výbavě aktuálních prohlížečů. V současné době cca 60 % uživatelů používá prohlížeče, které zoom stránky neumí, proto je požadavek v pravidle zcela na místě. Je samozřejmě možné, že časem toto pravidlo přestane být potřebné, ale to se může stát i u dalších pravidel – je třeba je jednou za čas zrevidovat, tak jako k tomu došlo nyní.
Dekuji vsem za odkazy na pdf.
V praxi může být ovšem dodržení validity nejefektivnějším způsobem pro vyhovění některým těmto nárokům, protože na její ověření existují hotové nástroje – validátory.
Celý odstavec je o semantice. Který validátor mi ji ověří? Prostě není nad dobrou radu :-)
nad tím, proč se nepřevzala hotová metodika, proběhla již na blogu Davida Špinara: https://pristupnost.nawebu.cz/…comments.php?… . Důvody jsou také podrobněji rozebrány v závěrečné publikaci projektu VaV: https://www.pravidla-pristupnosti.cz/…ublikace.pdf . Protože my Češi jsme na WCAG moc sexy. Protože naši vývojáři jsou příliš cool na to, aby se s nějakými (byť smysluplnými) pravidly trápili, naše instituce jsou příliš happy, aby pro chudáky se skutečnými problémy hýbali svými línými prdelkami víc, než je nezbytně nutno, a naši ministerští úředníci jsou příliš free, aby měli koule někomu něco nařídit a pak to taky vyžadovat.
Klidně bych se vsadil, že vytvořím stránku plně vyhovující všem těmto Pravidlům „přístupnosti“, s níž s nikdo ani neškrtne.
Jinak souhlasím, že dobré rady jsou nedostatkové zboží… ;-)
[9] Pixy, takovou stránku bych věru velmi rád viděl. Dala by se použít jako názorný příklad, jaké cesty vedou podle mapy přímo do zrádné propasti – tedy jak to nedělat. Mohou se sexy frikulíni (free cool in) těšit na takovéto plácnutí přes kodérské prsty? 87) Když tak máš u mne chmelový nápoj, nebo raději dva ;-)
V odkazech na blog pana Pavlíčka máte překlep vedoucí na parazita. Taky mám web na blogspotu a často píšu blogpost.
[10] samozřejmě, že jsem si to NĚKTERÉ přečetl správně.. i tak mi to přijde jako vážně veselá rada.. nemusíte být validní, ale raději buďte.. validátor vám něco odhalí.. a na něco přijdeme až my při auditu vašeho výtvoru :-)
Btw. existuje někde úplný seznam semantických značek a jejich významu, kterým se mohu při tvorbě webů dle Pravidel řídit? Jen aby nedocházelo ke zbytečným omylům.. (odpověď NAJDI SI TO NA W3C.org je špatná odpověď)
7 nepopisuje požadavky na funkci prohlížeče, ale požadavky na chování webu při použití určité funkce prohlížeče, pokud jí prohlížeč disponuje. To, jestli lze písmo na webu zvětšovat a jestli se při zvětšení nerozsype layout tak, že se text nedá přečíst, je plně v intencích autora kódu stránky. Je častý omyl se domnívat, že MSIE7 už svým zoomem vyřešil problematiku zvětšování textového obsahu. MSIE7 totiž nepřešel na zoom, on ho jen doplnil jako druhou možnost. Pokud si běžnou cestou v nastavení prohlížeče změníte velikost písma, chová se MSIE7 stejně jako staré verze MSIE.
co? ;-) Pixy, pokud takovou stránku vyrobíš, máš to u mě jak v lednici ;–)
[14]
nemusíte být validní, ale raději buďte.. validátor vám něco odhalí.. a na něco přijdeme až my při auditu vašeho výtvoru
Zřejmě neumím číst mezi řádky stejně dobře jako vy, ale podobnou radu tam nevidím. Slovo efektivní znamená účelný, takže použitá formulace může být nejefektivnější má k vaší interpretaci raději buďte dost daleko. Nebylo zde řečeno nic jiného, než že může být účelnější dodržovat plnou validitu, než se soustředit jen na věci, které jsou pravidlem předepsány, protože validita se jednodušeji kontroluje.
Btw. existuje někde úplný seznam semantických značek a jejich významu, kterým se mohu při tvorbě webů dle Pravidel řídit? Jen aby nedocházelo ke zbytečným omylům.. (odpověď NAJDI SI TO NA W3C.org je špatná odpověď)
Najděte si to na w3c.org je správná odpověď. Pravidla přístupnosti nejsou a nemohou být výukový materiál, který by měl každého od nuly naučit správně kódovat web. Taxativní výčet sémantických značek by byl kontraproduktivní, protože jejich podpora v prohlížečích se vyvíjí a vyvíjejí se (byť pomalu) i specifikace. Nelze čekat, že se pravidla přístupnosti budou aktualizovat dostatečně rychle, ostatně nyní byla pravidla aktualizována po čtyřech letech.
[11], [16] – https://pixy.cz/…ristupnosti/ Je to jen narychlo, bohužel fakt nemám čas to nijak moc moc sofistikovat a vymýšlet nějaký Accessibility Acid…
[14] Snad Vám aspoň trochu pomůže https://poslepu.blogspot.com/…mantika.html
Škoda, že se k Pixyho ukázkové stránce nikdo z autorů pravidel nevyjádřil. Opravdu by mě zajímalo, jak na to budou reagovat a jak obhájí výslednou podobu pravidel.
[20] Vyjádření je v plánu, ale zřejmě tam ještě nějakou dobu zůstane, takže alespoň stručně:
Aby Pixyho stránka dokazovala závažné vady pravidel přístupnosti, musela by splňovat tři body:
Stránka by přes splnění pravidel přístupnosti měla problémy s použitelností.
Použitelnost stránky by u hendikepovaných uživatelů byla nižší než u nehendikepovaných.
Vady, které by způsobovaly nepoužitelnost stránky pro hendikepované, by musely být dány do kontextu s velikostí takové skupiny postižených a s náklady na dodržení pravidla, které by to eliminovalo.
Problémem Pixyho stránky je, že zůstala u bodu jedna. Souhlasím, že je to obecně velmi špatně použitelná stránka, která splňuje pravidla přístupnosti. Je stejně špatně použitelná pro hendikepované i nehendikepované. Jenže pravidla přístupnosti obecnou použitelnost řešit nemají a také ji neřeší.
[21]
„Vyjádření je v plánu, ale zřejmě tam ještě nějakou dobu zůstane“
Doufejme, že tam nezůstane navždy, určitě by to byla škoda, protože Vašemu stručnému vyjádření bohužel nerozumím.
Bod 2 stránka taktéž splňuje, pokud se tedy shodneme na tom, že stránka je špatně použitelná, když si uživatel nemůže přečíst nějaký text, který na stránce je. Používám Firefox a nemohl jsem si přečíst tu větu se syntaktickými chybami ve zdrojovém kódu.
Bod 3 je hezky naformulován – jen netuším, proč by tomu tak muselo být. Ale přesto se o to pokusím u předchozího příkladu:
Firefox používá něco kolem 30 % uživatelů (zdroj NAVRCHOLU.cz) náklady na dodržení pravidla, které by problém eliminovalo bohužel nevím jak odhadnout – možná bych to zvládl, jen mě, prosím, odkažte na popis metodiky, jak jste to dělali u ostatních pravidel, aby to bylo jednotné
[22] Tak třeba jsem se v tomto vlákně nechtěl vyjadřovat, ale tohle mi fakt nedá. :))
Pixyho příklad by byl hodnotný, kdyby jej vůbec byl někdo, kdo by byl ochotný takové dílo vydávat za web, jenž má sloužit nějakému účelu. Vytvořit „Pixyho Hybrid“ (nechť je toto oficiálním pojmenováním), je IMHO pracnější než vytvořit weby, který bude funkční na IE i ve FF. Alespoň mně se při mém kodérském (ne)umění nic takového vytvořit nepodařilo, pokud bych se o to přímo nepokoušel.
Tudíž je pro mě Pixyho absurdita donebevolající a nehorázná hloupostnost. K čemu musí mít pravidla přístupnosti klauzuli, která ošetřuje něco, co stejně nikdo nevytvoří.
To je asi jako kdyby zákon striktně vymezoval, že obchod nesmí mít prázdnou výlohu. Tyhle vaše problémy prostě řeší už zažité konvence a určitá úroveň služeb, pod kterou se už snad ani nelze dostat. Proto nepovažuji za vhodné, aby se tím vůbec nějaká pravidla zabývala. Lidi mají na čtení jiné věci.
[23] Jste šťastný člověk, že jste nikdy netrpěl postižením (ať už zdravotním, technickým nebo jiným), které by vám k informacím na takové stránce významně ztížilo přístup. A máte i obrovskou kliku, že jste nikdy nepotkal web veřejné správy, který by některé z předvedených problémů v klidu nepoužíval – malým kontrastem a přemírou blikajících prvků počínaje a nerozlišitelností odkazů zdaleka nekonče. Ta moje stránka je pochopitelně extrém, který integruje mnoho problémů do jedné stránky – což se pochopitelně v praxi nestává (mohl jsem udělat dest ukázkových stránek pro deset protipříkladů, ale to se mi už vážně nechtělo).
Nicméně ve vašem případě moc nechápu jednu věc: když se ani nedokážete vcítit do uživatelů s nějakým postižením, ani z praxe neznáte problematické a těžko přístupné weby státní správy (kterých jenom já jsem v životě potkal desítky), jak se můžete profesionálně zabývat touto problematikou?
OBECNĚ: Chce-li někdo s tou mou „protipříkladnou“ stránkou polemizovat, tak prosím, hrdě do toho. Ale prosím, argumentujte proti jednotlivým bodům – nikoli proti tomu, jak extrémně jsou všechny integrovány na jediné stránce.
Anebo aspoň najděte někoho, kdo má koule na to, aby konečně nahlas řekl, že se prostě vůbec nedělají nějaká obecná pravidla přístupnosti, ale pouze pravidla přístupnosti pro nevidomé a slabozraké – a pak už ani nepípnu.
[24]
Anebo aspoň najděte někoho, kdo má koule na to, aby konečně nahlas řekl, že se prostě vůbec nedělají nějaká obecná pravidla přístupnosti…
Prohlašuji, že platná pravidla neřeší obecnou přístupnost, ale přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.
Nechápu ovšem, proč je potřeba takových koulí na řečení něčeho, co si každý může přečíst v plném znění vyhlášky č. 64/2008 Sb. (vyhláška o přístupnosti – https://www.mvcr.cz/…tupnost.html).
What is the purpose of „NaH1 » Finální podoba ceských pravidel prístupnosti“ ?
Hi just thought i would tell you something.. This is twice now i've landed on your blog in the last 3 days hunting for completely unrelated things. Spooky or what?
Problémem Pixyho stránky je, že zůstala u bodu jedna. Souhlasím, že je to obecně velmi špatně použitelná stránka, která splňuje pravidla přístupnosti. Je stejně špatně použitelná pro hendikepované i nehendikepované. Jenže pravidla přístupnosti obecnou použitelnost řešit nemají a také ji neřeší.
This was helpful. It’s nice to see that other people see the importance of this. Great post guys!