Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Firemní weblog poradenské společnosti H1.cz

Zobrazit všechny články
Zpět

Co je nového v pravidlech přístupnosti

Před týdnem jsem na svém weblogu Přístupnost publikoval článek Nová verze českých pravidel přístupnosti, ve kterém jsem představil náš návrh aktualizovaných pravidel přístupnosti, které vznikly na základě zadání Ministerstva informatiky a jejího projektu vědy a výzkumu. Přestože oficiálně vyjdou pravidla až v rámci ministerské vyhlášky k začátku roku 2008 (a tudíž je možné, že na základě oponentury zajištěné ministerstvem doznají ještě nějaké změny) rád bych vám představil některé zajímavé novinky, které přinášejí oproti současné verzipravidel přístupnosti.

Nezávislost na cookies

Dostupnost informací a funkcionalita webu nesmí být závislá na jakémkoliv doplňku v prohlížeči, a tudíž ani na cookies. Velmi častým případem bývá situace, kdy je na cookie závislá například jazyková verze webu. Na stejné stránce (například titulní) může být zobrazen různý jazykový obsah, a sice v závislosti na tom, jakou má uživatel nastavenu cookie. Pokud si zvolí v přepínači češtinu, vidí stránky česky, pokud angličtinu, vidí je anglicky. Přitom však stránky mají stále stejnou URL adresu. To je pochopitelně špatně nejen z hlediska přístupnosti, ale i z hlediska SEO. Vyhledávače totiží cookie nepřijmou, a tudíž znají jen defaultní jazykovou verzi webu. Příkladů je ale jistě více. Například si vzpomínám na situaci na webu Ministerstva financí, kde se do cookie ukládal aktuálně zobrazovaný rok v archivu zpráv a právě cookie rozhodovala, ze kterého roku se budou zobrazovat zprávy. Viz též pravidlo č. 3.

Nezávislost na vizuální podobě stránek

Představte si situaci, kdy máte na stránce seznam dnů v konkrétním měsíci a některé jsou vyznačeny tučně. Poté je vysvětleno, že v tučně vyznačené dny má kino ještě volné lístky, ale v běžně vyznačených dnech už lístky nejsou. Pokud máte zobrazovací zařízení, které dokáže „tučnost“ prezentovat, tak této informaci rozumíte. Pokud však takové zařízení nemáte, máte problém. Zkusme to tedy jinak, dny umístíte do tabulky. Do levé buňky dáte dny, ve kterých lístky jsou, do pravé buňky dny vyprodané. Ale ouha, ne všem se zobrazuje tabulka s buňkami vedle sebe. Někteří vidí jen seznam dnů pod sebou. Tak ještě jinak, necháme dny vedle sebe, ale dnům s volnými lístky dáme větší velikost písma. Jenže ani to nevychází, řada lidí má takové zobrazovací zařízení, které odlišnost ve velikosti písma nepodporuje. Řešení je tedy jasné. Informace musí zůstat srozumitelná i pro lidi, kteří nejsou schopni rozpoznat, zda-li je něco tučné, kurzívou nebo jinak velké. Tvůrce webu si nesmí být jistý ani tím, zda-li někdo vidí prvky webu ve stejném pořadí jako on, vedle sebe, nad sebou atp. Správné řešení tedy spočívá ve vyjádření této informace pomocí běžného textu nebo pomocí sémantických značek. Viz též pravidlo č. 4.

Jiný algoritmus pro výpočet barevného kontrastu

V předchozí verzi pravidel byl použit algoritmus rozdílu barvy a rozdílu jasu. Tento algoritmus však nebyl optimální, protože byl na jednu stranu příliš přísný, na druhou stranu povoloval některé zběsilé kombinace, které sice de iure kontrastní byly, přesto je však nikdo nepřečetl. V nových pravidlech byl použit algoritmus, se kterým přišel WCAG2.0, a sice rozdíl světelnosti (luminance). Ten je ve výsledku mnohem přesnější a také tolerantnější. K dispozici je rovněž velmi šikovný Analyzér kontrastu barvy, který dokáže pomoci webmasterům a webdesignérům vytvářet dobře kontrastní weby. Viz též pravidlo č. 6.

Přeskočitelné obsahové bloky

Jedná se o notoricky známe odkazy „Přeskočit na navigaci“ nebo „Přeskočit na obsah“. Jejich důležitost tkví v tom, že pro řadu uživatelů s alternativními výstupními zařízeními je značně otravné, pokud na každé stránce musejí číst znovu a znovu kompletní hlavičku, navigaci atp. Je však velmi důležité uzpůsobit tyto odkazy správně. Často jsou totiž skrývány pomocí kaskádových stylů a předpisů display:none, nebo visibility:hid­den, což je však špatně, protože řada výstupních zařízení tyto odkazy také nezobrazí. K dispozici jsou tak mnohem elegantnější řešení. Viz též pravidlo č. 16.

Chybové hlášky formulářů

Nedostatečné či zcela absentující chybové hlášky formulářů jsou častým problémem řady webů. V případě, kdy uživatel nevyplní formulář správně, musí být po jeho odeslání k dispozici dostatečně informativní sdělení, kde nastala chyba a jak ji napravit. Tato informace musí být k dispozici nad formulářem a případně také u samotného chybně vyplněného prvku. Viz též pravidlo č. 22.

Přímý kontext odkazu

V předchozí verzi pravidel figurovala podmínka, že text odkazu (v kombinaci s atributem title) musí dávat uživateli dostatečnou informaci o cíli odkazu, a to bez kontextu. Nová verze pravidel však určitý kontext připouští. Tímto přímým kontextem, který může být použit pro vyjádření informace o cíli odkazu, je věta, odstavec, položka seznamu nebo buňka tabulky, ve které se odkaz nachází. Přímým kontextem je rovněž vazba mezi záhlavím řádku/sloupce tabulky a buňkou tabulky, která do daného řádku/sloupce patří. Viz také pravidlo č. 23. V nových pravidlech přístupnosti je novinek pochopitelně mnohem více. Já jsem v tomto článku popsal jen ty nejdůležitější a nejzajímavější z nich.

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 13:26

    >> Představte si situaci, kdy máte na stránce seznam dnů v konkrétním měsíci a některé jsou vyznačeny tučně.

    Přijde mi to jako nešťastné vyjádření.. osobně si tučné vyznačení představím pomocí HTML značky.. což je správně :-)

    Ad semantika – jak moc se tady liší B od STRONG? Budou to pravidla konkrétně řešit, nebo stačí NĚJAKÁ značka? Web obecně je všechno možné jen ne semantický :-)

    Jinak jsem rád, že jsou zahrnuty chybové hlášky, ale proč jen formulářů? Co 404ka a další chybové stránky? (nebo ty už tam jsou?)

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 13:56

    Ještě mě napadlo – když už chybové hlášky, tak co potvrzovací hlášky? Aneb váš formulář byl odeslán apod.

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:00

    Ad přímý kontext – je přímý kontext nadpis odstavce? Představme si třeba výpis aktualit – Nadpis, text, odkaz „více“ bez title – je to dostatečný kontext nebo ne? Pokud ANO, proč to není v pravidlech a pokud NE, proč? – jak se to pro nevidomého liší od textu ve stejném odstavci?

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:03

    Teď trochu mimo – pravidlo 25 – Ve zdrojovém kódu nejsou použity sémantické značky pro obsah, který neodpovídá jejich významu.

    Mají dle pravidel značky B a I nějaký semantický význam (dle mého názoru nikoliv – ten nesou jen EM a STRONG) a je tedy možné je používat stejně jako SPAN? Přece jenom jsou kratší než SPAN.třída a někdy se hodí zanořit prvek do více značek..

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:14

    4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním jsou dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.

    To by se dalo pochopit i tak, že jestliže mám odrbaný web heavymetalové kapely (tj. konkrétní vizuální podoba), tak musím mít „odrbané“ i texty? Aneb jak řekneš uživateli, co web nevidí – tento web je milý a příjemný a obsahuje spoustu ladných křivek nebo naopak – tohle je ryze technický webík? Z tohoto pohledu je toto pravidlo prakticky nesplnitelné..

    Jestliže má čtyřka říci „používejte semantické značky“, tak to říká dost zamlženě.

    PS: Už si začínám připadat jako spammer.. klidně moje myšlenky – natrhané jak pročítám pravidla – spojte do jednoho komentáře.. ale takhle se na to bude zase lépe reagovat..

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:24

    >> Jenže ani to nevychází, řada lidí má takové zobrazovací zařízení, které odlišnost ve velikosti písma nepodporuje.

    Kolik? Ne vážně – kolik? A jak jsou rozvrstveni do věku, profese a zájmů? Kolik z nich je v cílovce mého webu? :-)

    Možná by stálo za to udělat nějaké české statistiky postižených uživatelů a jejich rozdělení do několika skupin, které by byly následně reflektovány v pravidlech – aneb tento web je přístupný lidem bez myši, ale už ne poloslepým s IE4.

    Ale na druhou stranu mám pocit, že kdyby byl tento výzkum proveden, tak by začalo docházet k diskriminaci některých postižených (těch s minimální kupní silou, nikoliv programátorů s BSD) s tím, že to na „mém“ webu není potřeba..

    Chtělo by to nějak vyzdvihnout morální aspekt pravidel – aneb např. nevidomých je relativně málo, ale se svým stavem prostě nic dělat nemohou, tak se snažte jim ulehčit život, webmasteři.

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:29

    >> 9. Obsah WWW stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek, který k takové akce obvykle vede.

    Toto pravidlo má dvě úskalí. 1. OBVYKLE je hodně laxní formulace a defakto je tedy pravidlo zbytečné.

    2. AJAX. Představ si několik SELECTů, jejiž hodnoty na sobě vzájemně závisí – aneb když vyberu v prvním něco, tak se mi javascriptem omezí ostatní, abych vybíral jen to, co mohu a nedostával prázdné výsledky hledání. Takový formulář je přístupný i bez JS a AJAXu, ale hrozí právě výskyt prázdných stránek.

    Je tento formulář nepřístupný? JE, protože mění obsah stránky něcím, co se obvykle NEDĚJE.. a je to tak i ve skutečnosti?

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:38

    14. Webové stránky sdělují informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou.

    Co odborné stránky? Třeba právnické, nebo biologické – nedokážu si představit, že někdo bude psát odborný text a vysvětlovat každý pojem – naopak se předpokládá, že text je určen pouze odborné veřejnosti a na běžného uživatele se prdí.. je takový web nepřístupný?

    >> Výjimkou jsou případy, kdy jejich použití je ke správnému výkladu nezbytně nutné.

    Hmm.. a to je pak nemusím vysvětlovat? Osobně mi to přijde jako špatně formulované pravidlo..

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:42

    16. Bloky obsahu, které se opakují na více WWW stránkách, je možné přeskočit.

    Tyto odkazy jsou uvedeny v záhlaví stránky – ok. A co když uživatel dočte text v obsahovém bloku a dostane se na další blok s aktualitami, které šly nahoře přeskočit, ale teď už nee.. :-)

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 14:45

    19. Na rozsáhlejším webu je kromě standardní navigace k dispozici rovněž mapa webu nebo vyhledávání. Odkaz na mapu nebo vyhledávací formulář je k dispozici na každé stránce webu.

    Co je rozsáhlejší web? 10 stran? 100? 1000? :-/

  • Michal Valousek
    25. 07. 2007 / 14:47

    >> Nezávislost na cookies

    COOKIE jsou bezne vyuzivany pro weby, kde je nutna registrace a prihlasovani (tj. urcita cast je neverejna a dostupna pouze po prihlaseni). Ne vzdy je k tomu ucelu mozne vyuzit HTTP Authentication.

    Z tohoto pohledu je pravidlo nezavislosti az prilis striktni.

  • Jan Tichý
    25. 07. 2007 / 15:14

    [11] Pravidla přístupnosti webů veřejné správy se primárně týkají obecně zveřejňovaných a dostupných informací, pro které by neměla být nutná žádná registrace ani přihlášení.

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 15:20

    Ke cookies a vyhledávačům taky teď řeším jeden web, co asi bude taky nepřístupný :-)

    Představte si, že máte jeden obsah a potřebujete změnit jen a pouze cenu produktu na základě geografické polohy uživatele. Různá URL jsou nepoužitelná (masivní zakazování v robots.txt bych nerad) – obsah bude stejný – až na tu cenu.. která je v celkovém kontextu pro vyhledávač docela zanedbatelná.

    Při objednávce se cena uživateli bez koláčků upraví (systém se ho znovu zeptá).. ale výsledek zřejmě nevyhovuje novým pravidlům :-)

  • David Špinar
    25. 07. 2007 / 15:36

    [1] Ad STRONG a B a tučné písmo. Ani jedna z variant není správně. Ani STRONG ani B. Sémantická značka STRONG znamená, že daný text je silně zdůrazněn. Rozhodně nic neříká o tom, že ve středu jsou ještě volné lístky. Sémantika je tam zmíněna třeba pro případ citací (pokud jsou jen italikou a nejsou označeny jako Q nebo BLOCKQUOTE), nadpisů (pokud jsou jen větším písmem, a nikoliv pomocí značek H).

  • David Špinar
    25. 07. 2007 / 15:38

    [2] Ad chybové/potvrzovací hlášky: Pravidla přístupnosti jsou tzv. minimem přístupnosti. Pro nadstavbu, která ulehčuje uživatelům život a brousí spíše do sféry použitelnosti jsou tu heuristiky použitelnosti. Z hlediska přístupnosti jsou chybové hlášky důležitější, protože mohou zabránit uživateli dokončit akci, kterou chtěl.

  • David Špinar
    25. 07. 2007 / 15:39

    [3] Co je míněno přímým kontextem, je taxativně uvedeno v textu daného pravidla. Pokud je odkaz v odstavci, tak jeho nadpisu už přímým kontextem není.

  • David Špinar
    25. 07. 2007 / 15:40

    [5] Ad vizuální podoba: Tvůj příklad není dobrý. To není žádná informace, ale jen nějaký „grafický dojem“.

  • David Špinar
    25. 07. 2007 / 15:44

    [7]

    >> OBVYKLE je hodně laxní formulace a defakto je tedy pravidlo zbytečné.

    Filosofe, které akce to konkrétně jsou, je taxativně uvedeno v rozšířeném znění toho pravidla.

    >> AJAX. Představ si několik SELECTů, jejiž hodnoty na sobě vzájemně závisí – aneb když vyberu v prvním něco, tak se mi javascriptem omezí ostatní, abych vybíral jen to, co mohu a nedostával prázdné výsledky hledání. Takový formulář je přístupný i bez JS a AJAXu, ale hrozí právě výskyt prázdných stránek.

    Filosofe, AJAX bych v souvislosti s přístupností zmiňoval jen velmi opatrně, protože téměř vše, co je řešeno AJAXEM je naprosto nepřístupné. :-)

    Ale ke tvému dotazu. IMHO je to situace, kdy se to musí otestovat konkrétně. Například to, že je to funkční bez JS ještě neznamená, že to bude funkční ve hlasové čtečce, protože ta běží na MSIE se zapnutým JS.

  • David Špinar
    25. 07. 2007 / 15:46

    [8] Ad srozumitelnost textu: Nezapomeň komu jsou primárně adresována ta pravidla. Jsou to instituce veřejné správy a tam je požadavek na srozumitelnost zcela na místě. Výjimka u odborných textů je tam jasně zmíněna, čili v tom bych problém neviděl.

  • Filosof
    25. 07. 2007 / 21:16

    Aby nedošlo k omylu – moje poznámky nejsou kritika, ale brainstorming.

    [14] – oukej, co je tedy správně? Span s titlem? Navrhnout a implementovat nějaký hezký microformat? Legenda k tabulce?

    [15] – jo, souhlas – spíš mě zajímá proč jste vypíchli zrovna tohle a jen a pouze tohle, když se k tomu dalo jednoduše přidat i pár dalších detailů, které mohou uživateli práci ulehčit.. ale takových je asi koneckonců hodně.

    [16] – oukej, předpokládám, že je to na základě nějakého výzkumu, který řekl, že je to dobré udělat právě takto..

    [17] – nějaký grafický dojem je totiž přesně to, co si představím pod:

    4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním jsou dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.

    A co si budeme povídat – grafický dojem JE důležitou součástí webu :-) a JE to informace, kterou web sděluje a PŘÍMO se týká tvarů, velikostí, umístění, apod.

    [18] – oukej, teď chápu, že pravidlo je myšleno především na nečekané přesměrování.. ale formulace „Obsah WWW stránky se nemění, dokud uživatel neprovede akci, která je k takové změně jasným impulsem“ a několik příkladů je zhruba stejně přesné vyjádření, jako „obvykle“. Ale asi se to přesněji nedá.

    [19] – oukej – jestliže věta „Výjimkou jsou případy, kdy jejich použití je ke správnému výkladu nezbytně nutné.“ jsou ty odborné texty, tak s tím nemám problém.

    Jinak mám z pravidel dojem, že jsou psány až příliš obecně.. ale asi se to lépe udělat nedá.. každopádně by bodly nějaké řešené úlohy – osobně bych asi v jejich aplikaci neobstál (viz [14]).. :-)

  • Kahi
    25. 07. 2007 / 23:11

    [20] → Filosofe, myslím si, že bys měl rozlišovat dva stavy, kdy je grafický dyzajn a) nositelem dojmu b) nositelem informace. Dojem je zanedbatelná subjektivní informace.

    (OT: Možná jsem to sem už psal, ale spravte si prosím tabindexy v tomto formuláři…)

  • Filosof
    26. 07. 2007 / 11:47

    Potíž je v tom, že dojem je informace.

  • Jiří Baloun
    26. 07. 2007 / 12:29

    Filosof má pravdu, dojem je informace. Evidentně ale dojem nesdělíme pomocí html. Myslím, že toto pravidlo je myšleno jinak a shodou okolností na to pasuje i ten dojem.

    Zajímala by mě spíše odpověď na otázku týkající se vstupenek a tabulky se dny. Jakým nejpřístupnějším způsobem to řešit – vyjádřeno slovy článku jaký běžný text nebo sémantickou značku použít?

  • Jan Brašna
    31. 07. 2007 / 02:04

    > „vše, co je řešeno AJAXEM je naprosto nepřístupné“

    To není pravdou, Davide. I když se to 100% téměř limitně blíží. Je to stejné jako před pár lety celý web, také by se dalo říct, že byl „naprosto nepřístupný“, přesněji drtivá většina byla.

    Asi mě skutečně vyprovokujeě oprášit deníček, abych dopsal jednu odloženou reakci, nad kterou jsem nakonec loni mávl rukou ;)

RSS feed komentářů k tomuto článku
RSS feed komentářů ke všem článkům



(nebude zveřejněn)



Položky označené * jsou povinné
Vaše osobní údaje jsou u nás jako v bavlnce, nikomu je nedáme. Informujte se zde.