V prvním
díle pravopisného okénka
jsme se společně podívali na chyby, které Word opomíjí, i když jsou to
mnohdy donebevolající hrubky. Dnes se zaměříme na trochu nenápadnější
nešvary. Některé z nich jsem zmínila už v článku 15 slov,
která používáte, ačkoli neexistují,
jiné dostanou prostor až na následujících řádcích. Tak pojďme
na to!

Které
další chyby Word nevidí?
Záměny slov (aneb když rozhoduje kontext)
Budete mít haldu nových talířů, nebo mýt haldu nových
talířů? V prvním případě vám tleskáme, v druhém s vámi
soucítíme. Word ale nerozlišuje jemné nuance v textech, a tak je pro něj
složité zohlednit kontext celého sdělení. Proto vás neupozorní na místa,
kde jste použili špatnou variantu ze dvou možných. Jaké dvojice slov se
nejčastěji zaměňují?
- Hold vs.
holt (Pomůcka: Holt
už je to tak, že musíme vzdát hold copywriterovi.)
- Tip vs.
typ (Pomůcka: Máme
pro vás 3 tipy, jak poznáte, že jste sportovní typ.)
- Statut vs. status
(Pomůcka: Starosta
využil svého statusu, aby prosadil změny statutů obce.)
- Živelní vs.
živelný (Příklad:
Živelní katastrofa vyvolala v lidech živelný strach.)
- Zábavní vs.
zábavný (Příklad:
Zábavní park je plný zábavných atrakcí.)
- Lobbovat vs.
lobovat (Příklad:
Budeme lobbovat za to, aby Petr v tenisu loboval od
základní čáry.)
- Vysutý vs.
visutý (Příklad:
Vysuté pavlače poskytují dost prostoru i pro visutá lůžka.)
- Shlédnout vs.
zhlédnout (Příklad:
Pojďme zhlédnout video, kde shlížíme z Milešovky dolů.)
- Kartový vs.
karetní (Příklad:
Nové kasy umožňují kartový styk, snadno tak zaplatíte za
karetní hry.)
Některé rozdíly nemusíte nosit přímo v hlavě
(například je regulérní postup si regulární výrazy vždy vyhledat), jiné
je ale dobré si osvojit. Především ty dvojice slov, které používáme
velmi často. Patří mezi ně například:
- Email vs.
e-mail – Email bez
spojovníku je stále jen nátěrová hmota a čteme ho jako emajl.
- Dobít vs.
dobýt –
Nezapomeňte, že hrad jdeme dobýt, ale kredit vždy dobíjíme.
Spřežky (aneb co dokáže jedna mezera)
V mnoha případech odpouští textový editor i nějaké
ty chybějící nebo přebývající mezery. Typicky se jedná o situace, kdy
se v češtině vyskytují obě varianty – několikaslovné spojení a
spřežka. Žel bohu, často mají zcela odlišné významy. Které spřažené
výrazy dělají lidem největší problém?
- Jakoby vs. jako by – Jakoby používáme u přirovnání,
ve druhém případě je „by“ součástí slovesného tvaru. Pokud to zní
nesrozumitelně, zkuste si nahradit tvar ve větě spojením „jako
kdyby“ – pokud to zní dobře, patří tam také dvouslovné „jako by“
(Vypadal jakoby divně.
Vypadal jako by divně. Zdálo se, jako by neměl žádnou mimiku.
Zdálo se, jakoby neměl žádnou
mimiku.)
- Vcelku vs. v celku – Tady si dejte pozor především na
„salámové“ chyby. Pokud totiž popisujeme celistvost, píšeme slova
zvlášť. Ve významu „celkem“ pak pracujeme s variantou „vcelku“
(Je to vcelku dobrý salám,
tak jsem si vzala 20 deka Vysočiny v celku.).
- Coby vs. co by – Synonymem coby je jako či jakožto.
V jiných významech necháváme mezi slovy mezeru (Co by si o ní pomysleli, kdyby věděli,
že po večerech žije coby kabaretní umělkyně?)
- Zato vs. za to – Pokud nahrazujeme „ale“ nebo
„avšak“, používáme spřežku. V jiných větách píšeme slova
zvlášť (Kdo za to může,
že Petr pracuje stejně jako Tomáš – pomalu, zato
důkladně?).
- Nato vs. na to – Ve významu „potom“ píšeme
„nato“, ve všech ostatních případech slova oddělujeme (Brzy nato nastoupil do funkce a dal si už na
to pozor.).
- Dokonce vs. do
konce – „Dokonce“
používáme ve smyslu zdůraznění, „do konce“, když popisujeme
vyústění ve smyslu závěru (Dokonce tentokrát vydržel až do konce
představení.).
- Namístě vs. na
místě – „Namístě“
používáme, když je něco náležité, „na místě“, když hovoříme
o umístění věci (Bylo
by namístě vyšetřit to hned na místě.).
- Nanic vs. na nic – Pokud je vám špatně, pište slova
dohromady, pokud se vyjadřujete k chybějící entitě, použijte slova dvě
(Je mi z toho nanic, že si
už na nic nehraje.).
Někdy vám naopak Word podtrhne to, co je
správně
Červená vlnovka jednoho nahlodá, že? I když víme, že
některá slova píšeme správně, stejně nás to donutí otevřít Příručku a vše si
pro jistotu ještě ověřit. Která slova například Word vyhodnocuje jako
chybná, ačkoli jsou v souladu se současným pravopisem?
- Dechberoucí
- Déjà
vu
- Barista
- Hypoalergenní
- Učicí
- Stylusy
- Trenčkot
- Atribuce
- Cukina
- Fér
- Dobudou
A je jich samozřejmě mnohem víc. Mnoho lidí se tak
nechá znervóznit a domnělé „chyby“ opraví. Někdy tak mají chybky
v textech i zkušení psavci.
3 chyby, které dělají mnohdy i copywriteři
1. Namísto přídavných jmen dějových používají
účelová.
Správně totiž není lepící páska, ale lepicí páska.
Na web se nenasazují měřící kódy, ale měřicí kódy. A vzdělávání
neprobíhá ve školících centrech, ale ve školicích centrech. Přídavná
jména zakončená na -icí, -ící rozlišujeme podle toho, jestli jsou
účelová, která píšeme s krátkým i (např. hasicí přístroj je
přístroj určený k hašení), nebo dějová, která píšeme s dlouhým í
(např. hasící dobrovolník = člověk, který aktivně hasí
požár.)
Pomůcka: Pokud váháte, která varianta je ve vašem případě
správná, zkuste si nahradit přídavné jméno dvojicí slov vzdělávací
(pro koncovku -icí) a vzdělávající (pro koncovku -ící). Když
kupříkladu nevíte, jestli je správně balicí, nebo balící papír,
vyměňte přídavná jména. Co zní přirozeněji – vzdělávací, nebo
vzdělávající papír?) |
2. Nepřivlastňují podmětu (původci děje).
Pokud to trochu zjednodušíme (a vynecháme všechny
výjimky a specifické případy), v zásadě platí, že zájmeno svůj
používáme, když přivlastňujeme podmětu (původci děje). Správně byste
tak neměli říkat „věnujte se vašim dětem“, ale „věnujte se svým
dětem“. V některých případech může špatně použité zájmeno dokonce
změnit vyznění celé věty („Petr potkal Milana, který šel za jeho/svojí
ženou.“).
Pomůcka: Pokud váháte, zeptejte se, kdo bude původcem děje.
Zoptimalizujte své webové stránky (= vy to budete dělat). Zoptimalizujeme
vaše stránky (= my se o to postaráme). |
3. Neskloňují správně slovo „ona“.
Člověk by řekl, že s tím nemohou mít zkušení psavci
problém, ale ono ejhle. Opak je pravdou. Textový editor navíc takové chyby
úspěšně přehlíží, takže si dejte pozor především u frází, ve
kterých měkké i přirozeně vyslovujeme dlouze, ale ve skutečnosti se ve
větě píše krátké i (typicky například u spojení „nade vši
pochybnost“).
Pomůcka: Pokud nevíte jistě, jestli napsat ji, nebo jí, vezměte si
na pomoc známou školní pomůcku. „Ona“ nahraďte slůvkem „ta“ a
spojení vyskloňujte. U variant té/tou pište dlouhé í (viděl jí až do
žaludku = viděl té ženě až do žaludku), u možnosti tu nechte
i krátké (viděl ji = viděl tu ženu). |
Suma sumárum – kontrola pravopisu ve Wordu je k nezaplacení. Odladí
vám překlepy, upozorní na gramatické nepřesnosti a mnohdy pomůže i se
stylistikou. Finální kontrolu pravopisu bychom jí ale raději nesvěřovali.
Může se stát, že vám odpustí i to, co vám klient nebo jeho zákazníci
rozhodně neprominou.
Máte tip na
další chyby, které Word přehlíží? Napište nám je do
komentáře.
Pěkné
opravdu pěkné