Google jako nástupce děda Vševěda: ví, co právě letí i to, co
nás zajímalo před několika lety. Spojením věcí, které o nás ví,
může získat poměrně komplexní přehled o tom, kdo jsme. Jak ale může
vypadat situace, když si Google spojí to, co o nás ví s tím, co hledají
jiní? Bude umět předpovědět budoucnost? Google ve světě
vyhledávačů prorazil díky relevanci. Vše, co dělá, s ním má
souvislost. Relevance znamená spokojené uživatele, kteří
se vracejí, klikají na související odkazy a v neposlední řadě i na
reklamy. Relevance se projeví i v momentě, kdy vyhledávač
nepoužíváme – na různých stránkách vídáme odlišné bannery, než
soused. Google totiž umožňuje inzerentům zacílit na naši (domnělou)
věkovou skupinu, pohlaví a zájmy, které získá z historie našeho
předchozího vyhledávání. Ať chceme nebo ne, hledání vrtulníků na
dálkové ovládání značí jisté genderově vyhraněné chování.
Přestože o nás Google ví některé zásadní informace, relevance jím
nabízené reklamy ve vyhledávání vychází zejména ze znění
vyhledávacího dotazu. Na dotaz „dovolená u moře“ se nám
zobrazí velmi podobné výsledky, pokud jsme přihlášeni k účtu Google
i pokud přihlášeni nejsme. Postupně došlo až k tomu, že Google ve
výsledcích vyhledávání nabízí cca 11 reklamních pozic, aniž by to
příliš narušilo použitelnost. Protože cestou přidávání dalších
reklamních pozic už jít nemůže, nabízí se další cesta jak nabízet
relevantní výsledky zajímavé pro uživatele i inzerenty – větší
využití a propojení současných dat z vyhledávání. Až dosud byl Google
omezen v možnostech propojení dat vlastními smluvními podmínkami. Ty ale
nedávno změnil
a ustavuje mj. možnost propojení dat získaných z různých Google
služeb, které uživatel využil. Google zkrátka spojí údaje,
které o nás má v jeden jediný komplexní „záznam“.
Kolik služeb užíváš, tolikrát jsi člověkem
Zamysleme se nyní na chvíli nad tím, jaké služby Google využíváme.
Youtube? Mapy? Vyhledávání? Určitě. K tomu si přidejme služby jako Books
(archiv knih online), Docs (kancelářské aplikace), Picasa (fotogalerie) nebo
Blogspot (blogovací platforma). Navrch dodejme Android a Chrome. Výsledkem je,
že nás má Google v malíčku. Neznamená to nutně, že zná naši adresu a
číslo občanského průkaz, ale zná naše zvyky i zvyky
milionů dalších. Jestliže Google tvrdí, že 20 %
vyhledávacích dotazů denně (ze všech jeho služeb) je nových a nikdy
nezadaných, je tu zbylých 80 %, které už Google viděl a lidé je
zadávají pravidelně. Stejně jako další nahodilé jevy je i četnost
vyhledávacích dotazů ze statistického hlediska Gaussovou křivkou. Není
tedy težké předpovědět, které dotazy z těch známých 80 % se
konkrétní den objeví a u kterých už je pravděpodobnost menší. Dokonce
lze u dotazů vysledovat kauzalitu. Představme si, že kupujeme auto.
Nejdříve pátráme obecně po typu a značce, poté zjišťujeme ve fórech,
jaké s ním mají majitelé zkušenosti. Následně hledáme dealera, kde auto
můžeme vyzkoušet. Podobně funguje většina našich dotazů (vzpomeňme si
na reklamu Život je hledání). Dotazy totiž nejsou kladeny zcela
náhodně, ale v posloupnostech. Ukončení vyhledávání určitého
slova předznamenává počátek hledání dalších. Jestliže jsme
auto koupili, budeme s určitou pravděpodobností v dohledné době hledat
povinné ručení nebo letní pneumatiky. Neznamená to samozřejmě, že jsme
předem odhadnutelní nebo že bychom nezadávali v mezidobí i jiné dotazy,
ale posloupnost vyhledávacích dotazů zadávaných do Googlu jeví prvky
struktury a dá se do určité míry předvídat. Můžeme si to představit
stejně jako předpověď počasí – jak Google, tak meteorologické ústavy
disponují ohromným množstvím dat, která vychází z minulého chování,
současného stavu a z obecných pravidel – struktur, říkajících, kam se
situace bude vyvíjet. Předpověď počasí je spolehlivá řekněme na 2 dny
dopředu. Na zítřek takřka 100%, na pozítří na 80 %, ale na týden už je
to jen na 50 %. Signály a historická data, která Google má, stačí na to,
aby předpověděl, jaká reklama bude pro uživatele relevantní. Stejně jako
meteorologické ústavy, ani Google naní schopen predikovat na dlouhou dobu
dopředu, ale s přesností dostatečně velkou na to, aby zaujala uživatele
i inzerenty.
Budoucnost z křišťálové Gooule
Google zná trendy vyhledávání. Ví, co konkrétní uživatelé
vyhledávali. Analýzou dotazů a propojením současných uživatelských dat
získá Google další možnost, jakým způsobem reklamy nabízet. V momentě,
kdy zákazník ještě nehledá, ale je velmi pravděpodobné
že hledat bude. Až budete za pár let v lednu hledat „sexy
spodní prádlo“ a těsně před 14. únorem na vás u map vyskočí reklama
„Květinářství Holeček, za 100m doprava, 10% sleva pro Vás“ alespoň
víte, že to není náhoda.
Autorem článku je Jakub Chour.
Gaussovu křivku to neudělá, to rozdělení dotazů je Piossonovo. To samozřejmě nic nemění na správnosti úvahy, že tu pravděpodobnost položení dotazu lze statisticky podchytit.
Používá podobnou historii hledání taky seznam.cz?