Se svým vývojem nám PPC systémy nabízí stále více možností inzerce,
možností cílení i nástrojů, které nám mají správu či vyhodnocování
kampaní usnadnit. Většina takových nástrojů je opravdu schopna nám pomoci
zvýšit výkon našich kampaní, ale při nesprávném užití mohou napáchat
více škody než užitku. Pojďme se podívat, na co bychom si měli dát pozor
u těch nejčastěji používaných nástrojů.
1. Zobrazování úspěšnějších reklam v konverzních kampaních
Častější zobrazování úspěšnějších reklam je výchozí nastavení
kampaní v Google AdWords, Skliku i v na smrtelné posteli ležícím
adFOXu. Pokud spustíte v jedné reklamní sestavě více různých
inzerátů, toto nastavení vám zajistí, že systém bude po nasbírání
určitého vzorku dat zobrazovat častěji úspěšnější
inzerát na úkor těch méně úspěšných. Spousta inzerentů vůbec
netuší, proč by si vůbec měla toto nastavení vypínat. Je důležité si
uvědomit, že všechny PPC systémy považují v tomto případě za více
úspěšný ten inzerát, který má vyšší míru prokliku. Pokud ale
měříte konverze a v kampaních vám jde především o maximalizaci
objednávek, je vhodné minimálně po spuštění nových kampaní
změnit nastavení na rovnoměrné zobrazování reklam. Poté
můžete odhalit, že zatímco jeden inzerát má výrazně vyšší CTR, druhý
inzerát (podle PPC systému méně úspěšný) má výrazně vyšší
konverzní poměr, tím pádem i nižší náklady na získání jedné
objednávky.
2. Použití optimalizátoru konverzí u produktů s výrazně
rozdílnými cenami
Optimalizátor konverzí je nástroj v Google AdWords po jehož zapnutí
již v sestavách neurčujete maximální cenu za jeden klik, ale
maximální cenu za konverzi (neboli CPA – cost per action).
Systém pak sám vstupuje do aukcí ve vyhledávání i v obsahu a na
základě velkého množství nasbíraných dat odhaduje, jaká je šance, že
uživatel na toto klíčové slovo (či z této partnerské stránky
v případě obsahové sítě) provede konverzi. Podle toho dynamicky
nastavuje cenu za klik. Z vlastní zkušenosti vím, že se jedná
o velmi silný nástroj, který díky tomu, že v reálném čase bere
v potaz rozsáhlou historii každého slova i mnoho běžně nedostupných
statistik, dokáže výrazně zvýšit počet uskutečněných
konverzí v mezích zadané CPA. Problém vyvstává vcelku logicky
v případě, že kampaň nemá dostatečné množství historických dat, nebo
pokud jsou pro vaše produkty typické nárazové sezónní výkyvy, na které
systém až tak pružně nereaguje. Optimalizátor konverzí také není vhodné
používat v kampaních, kde propagujeme v jedné kampani mnoho produktů
s velmi rozdílnými cenami (či maržemi, které na ně máte). Za prvé se
CPA stanovuje obtížně a za druhé systém bere v potaz pouze konverzi jako
takovou a nikoliv už její hodnotu. Dává tak na roveň objednávky
levných produktů s nízkou marží i produktů dražších, kde by
mohl mít ve skutečnosti CPA daleko vyšší. V těchto případech je vhodné
optimalizátor konverzí nepoužívat nebo mu kampaně přizpůsobit (typicky
rozdělit produkty podle marží).
3. Používání autotaggingu bez promyšlení jeho nevýhod
Pokud využíváte pro pokročilou optimalizaci PPC kampaní Google
Analytics, jistě víte, že zapnutím automatického značkování odkazů
v AdWords (neboli autotaggingu) si ušetříte mnoho práce s ručním
označováním cílových URL UTM parametry. V Analytics pak uvidíte
množství zajímavých dat, které jinak z AdWords
nevyčtete. Mezi takové údaje patří třeba report pozic, aneb jak se liší
chování návštěvníků, kteří na váš web přišli z první pozice, od
těch, kteří přišli z pozic spodních apod. Než se však vrhnete do
záložky Nastavení, kde si můžete autotagging zapnout, musím zde zmínit
několik nevýhod:
- V českém prostředí je to především to, že jste díky majoritě
Seznamu ve vyhledávání stále nuceni ručně označovat cílové URL
v Skliku. Připravujete-li rozsáhlejší kampaně v AdWords Editoru,
přestává to být jednoduchou záležitostí „najdi a nahraď“ v CSV
exportu kampaně.
- Autotagging způsobuje problémy s vyhodnocováním
inzerátů. Resp. v reportu AdWords v Google Analytics vidíte pouze
titulek, viditelnou a cílovou URL. Pokud testujete různá sdělení pouze
v řádcích reklamního textu, rozdělená data zde neuvidíte a parametr
utm_content použít nemůžete.
- Přejmenujete-li si nějakou kampaň nebo sestavu, ve statistikách
Analytics se vám rozdělí její data před a po změně
názvu. Pokud máte ve zvyku dělat si do názvů kampaní nebo sestav
poznámky (jako já), může vám to statistiky v Analytics pěkně
rozházet.
Podrobnější informace k autotaggingu a propojení AdWords s Analytics
vůbec pak najdete v prezentaci Honzy Tichého ve starším
článku na našem blogu.
Autorem článku je David Velechovský.
Dobrý článek s poukázáním na nedostaky systému. Chtěl bych přidat jeden další nedostatek k autotaggingu: Pokud má někdo pod jedním standarním účtem AdWords kampaně pro různé weby, nemohou všechny tyto různé weby být propojené přes AdWords s Google Analytics a autotagging pro tyto weby nefunguje. Zároveň ale nefunguje aní doplnění utm parametrů, protože je autotagging potlačuje, výsledkem je, že v GA vidíme jen velmi omezené informace pro tyto „sekundární“ weby.