Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Firemní weblog poradenské společnosti H1.cz

Zobrazit všechny články
Zpět

15 slov, která používáte, ačkoli neexistují

Pro brilantního scénáristu není psaní martýrium, ale radost větší než Himaláj. Proč uvádíme článek o pravopisu tak podivnou větou? Protože rádi připomínáme, že tvorba textu vás musí především bavit. A to i tehdy, když v úvodní větě nasekáte hned tři chyby. Tak jako teď já.

 

Pokud vás oči automaticky neupozornily na to, že „ta první věta v perexu vypadá nějak divně“, nezoufejte. V češtině existuje pár slov, která máme ve svojí vnitřní databázi většinou chybně uložená. Někdy pak může být prozření trochu bolestivé.

TIP: s nejdůležitějšími pravidly pro tvorbu obsahu, která vám pomohou při textování webu, psaní článků i komunikaci na sítích, vás seznámíme na našich školeních copywritingu.

Aft

Vyskočil vám v puse aft? A to je právě ta zrada. Vyskočila vám tam afta. Ano, ta afta. Přestože se v úzu často objevuje i mužská podoba bolestivého puchýřku, jazykové a odborné příručky znají pouze ženskou podobu.

Hemeroidy

Když už jsme u těch zdravotních problémů, pojďme se podívat i na obtíže vznikající (doslova) na druhé straně. Pokud mluvíme o neduzích ze sedavého zaměstnání, měli bychom správně používat tvar hemoroidy. Hemeroidy jsou totiž pouze hovorovou variantou.

Protěžovat

Pokud dáváte někomu přednost, pak v tom není žádný háček. Prostě ho protežujete. Zní to zvláštně? Možná. V češtině je to ale jediná správná varianta. Protěžovat se vám může leda batoh na zádech po dlouhé cestě.

Perzekuovat

Až budete pronásledovat své odpůrce, dejte si pozor, abyste je neperzekuovali, ale perzekvovali. Libozvučnější tvar s písmenkem „u“ se nám sice lépe vyslovuje, z hlediska pravopisu je to ale jednoznačně špatně. Obdobně pak zapomeňte i na slovo exekuovat.

Vnad

Chcete vyčinit kolegovi, že se nemá tolik zabývat bujnými vnady kolegyně? Dejte si pozor, ať máte vlastní vnady alespoň správně vyskloňované. Vnada je totiž rodu ženského, takže vás kolegyně neohrožuje svými vnady, ale vnadami.

Tématický

Zajímavé téma je i samo slovo téma, resp. jeho odvozeniny. Ty se totiž píšou zásadně bez čárky nad e. Tematicky tak můžete zmiňovat pouze tematické okruhy. Obdobně pak pracujte i s trojicí slov schéma, schematicky, schematický.

Jezení

Musíte své dítě do jezení nutit? Pak vás nejspíš svým zarputilým odmítáním upozorňuje na to, že používáte špatné verbální substantivum. Náležitou podobu má podle jazykových příruček pouze jedení.

Dvěmi

Teď se dostáváme do oblasti, která je všem copywriterům jistě dobře známá. Nezaškodí ale připomenout, že i číslovky, obzvlášť ve spojení s přídavnými jmény, mohou napáchat hodně škody. Proto nezapomeňte, že dvěmi ani oběmi správně není. Nikdy.

Bizardní

Připadá vám český pravopis někdy trochu bizardní? No, možná. Písmenko „d“ ale raději nenápadně spolkněte. Správně utvořené je totiž pouze přídavné jméno bizarní. Se souhláskou navíc by váš projev vypadal hodně bizarně.

Bryndza

Zlobivé písmenko „d“ se občas vloudí i do uzrálého ovčího sýru. Dejte si tak pozor, abyste si na halušky dávali zásadně vždy jen brynzu. Jediné místo, kde na vás může pokukovat Bryndza oprávněně, je ve vaší knihovně.

Kdyby jste

Na nesprávné varianty bysme, by jsme a by jste si už většina lidí pozor dává. Někdy si ale neuvědomují, že stejná pravidla platí i u dalších tvarů podmiňovacího způsobu. Správně je tak pouze bychom, abychom a kdybychom. Byste, abyste a kdybyste.

Oxymoróny

Až budete na večerní party opět ohromovat protějšek básnickými figurami, dejte si pozor, abyste použili správnou variantu množného čísla. Všechny slovníky totiž znají pouze variantu oxymóra.

Datumy

Datumy jsou častou začátečnickou chybou, podobně jako vyjímka nebo standart. Správně jsou totiž v množném čísle ne datumy, ale data. Verze datumy se toleruje pouze ve výjimečných případech, kdy potřebujete striktně rozlišit kalendářní a počítačová data.

Individuelní

Je to samozřejmě vaše individuelní volba, pokud nechcete uznávat aktuelní pravopis. My ale doporučujeme psát obě přídavná jména v náležité podobě s -ální na konci. Tedy aktuální a individuální.

Tchýně

Ne všichni vědí, že nad samohláskou ve slově tchyně žádná čárka není. Vy to ale jistě víte. A pokud ne, tak si jako mnemotechnickou pomůcku zapamatujte, že na tchyni je člověk krátký.


Český jazyk zkrátka ukrývá mnoho krás, které můžeme neustále objevovat. Díky tomu pak víme, že nechceme být scénáristou, nýbrž scenáristou, že neprožíváme martýrium, ale jen krátké martyrium a prozkoumáváme namísto Himaláje Himálaj. A kdybychom to náhodou nevěděli, je tu příručka, která nám vždy ochotně poradí.

Znáte i další problematická slova? Napište nám je do komentáře.

  • Rudolf Rosa
    04. 05. 2018 / 11:57

    Na to se dá říct jenom: vývoj jazyka!!! To že v ÚJČ neuznávaj aktuální úzus je tak nějak jejich problém. Jazyk je to jak se mluví.

    • BD
      04. 05. 2018 / 12:48

      Škoda, že „mluvíte“ s mnoha vykřičníky, zato zcela bez čárek… To asi nebude problém ÚJČ… ;)

      • Rudolf Rosa
        07. 05. 2018 / 14:56

        Tak když mluvím tak skutečně mluvím bez čárek. Ale máte pravdu, že když píšu, tak bych čárek užívat měl – dělá mi to problém, pokud rychle píšu kratší text, tak mi čárky obvykle chybějí… Ale za třemi vykřičníky si stojím, to je podobné jako emotikony, dodává to do textu emoce, které v něm oproti mluvené řeči chybějí :-)

  • Lojza Filip
    04. 05. 2018 / 20:20

    Úzus je v řadě případů opravdu třeba respektovat. V uvedených příkladech bych se přimlouval za amnestii na slova aft, hemeroidy, perzekuovat (a exekuovat). Přijde mi to podobné, jako třeba slovo „expirovat“ – správně je „exspirovat“, ale zní a vypadá to tak divně, že to 99,9% lidí zaujme spíše jako chyba, než jako správný tvar. Podobné je to ve čtené formě slova „pointa“. Kdo ho čte jako „pojinta“ se dle mého názoru dopouští prohřešku proti francouzskému (francouskému? :D, ne to je vtip) původu slova, tj. správná výslovnost by měla být „poenta“. Ale rozumím tomu, že lidé nepostižení francouzštinou (francouštinou? :D), ale naopak (na opak? :D) angličtinou mají k „pojintě“ blíže, respektive (respektivě? :D) blíž.

    • Johanna Málková
      21. 12. 2018 / 04:02

      Nemáte pravdu, povolené jsou oba tvary, expirovat i exspirovat. A „99,9%“ je taky špatně :-).

  • Misery
    04. 05. 2018 / 22:01

    Bryndza je slovensky…

    • pepa
      05. 05. 2018 / 16:46

      a standatr zase rusky :D

  • Jan Cizler
    06. 05. 2018 / 17:10

    Chybí vám tam háček nebo někdo fakt používá „protežovat“ místo „protěžovat“? („Prostě ho protežujete.“)

    • Jan Cizler
      06. 05. 2018 / 20:07

      Tak jsem si to našel a už to chápu. Váš text je samozřejmě správně. Pouze to pro mne byla novinka a váš popis mi v tom moc nepomohl.

  • Michal Kratochvíl
    15. 12. 2018 / 20:51

    A co třeba “zprocesovat” to je také krásné slovo :-D

  • Michal
    15. 12. 2018 / 20:53

    To je fakt zajímavé a spoustu z toho jsem netušil :-)

  • Ulf
    17. 12. 2018 / 13:34

    Myslím, že problém je v obecnější rovině, která tu již byla naznačena. ÚČJ a jeho internetová příručka mají sice kodifikační pravomoc, ale tato příručka, včetně výkladového slovníku, je zoufale nekompletní a mnohdy zastaralá. Pro příklad minulý rok ústav představil výsledky 5LETÉHO VÝVOJE nového výkladového slovníku, který zatím STÁL 25 MILIONŮ KČ a který obsahuje pouze PÍSMENO „A“. Ano čtete správně. Mně to naprosto vyrazilo dech. Tato neefektivně fungující instituce se tím bohužel v očích nejen odborné veřejnosti poněkud diskredituje, když neumí například dostatečně pružně schopna reagovat na současný úzus. Byl jsem na to upozorněn dokonce mnohými kapacitami oboru, které mě na FF MU učily, když jsem bohemistiku studoval. Už samotný název instituce s adjektivem v postpozici mně osobně přijde dost zastaralý – jak směšně by znělo např. „Ústav pro studium režimů totalitních“ nebo „Ústav pro prostředí životní“, dokonce i Ústav pro českou literaturu to už pochopil. Nicméně děkuji autorovi za tento článek jako vhodné téma pro diskusi.

  • Lenka
    26. 06. 2019 / 10:01

    Až podezřele často se setkávám i se slovem „pernamentní“, „pernamentka“. Kupodivu i u lidí, kteří jinak jazyk ovládají :)

    • Markéta Haratická
      26. 06. 2019 / 15:00

      Pravda, „pernamentku“ jsem také měla v užším výběru. Jen se společně s „bombonem“ a „tonbolou“ nedostala do top 15. :)

  • George Barclay
    15. 11. 2019 / 14:49

    Standartní versus standardní, lučišník versus lučištník, vyjímka versus výjimka, slevněno versus zlevněno,

    Díky za tuto diskuzi.

  • George Barclay
    15. 11. 2019 / 14:51

    A co písnička Ivana Mládka Cyril jedl cerel (versus celer).

  • George Barclay
    15. 11. 2019 / 15:01

    A k těm třem vykřičníkům. Je to rozhodně chyba a četl jsem článek, kde psycholog rozebíral jedince používající násobení vykřičníků. Jedná se dle něj o poruchu. Hodně často násobení vykřičníků (ale i otazníků) používají lidé v rozčílení (třeba při reklamaci apod.), tedy ve stavu, kdy se ne zcela kontrolují a je to údajně odrazem určité psychické poruchy. Do té doby jsem násobení také čas od času používal, ale po přečtení článku jsem s tím okamžitě přestal. Přeci nejsem blb. A od emocí máme emotikony :o)

  • George Barclay
    15. 11. 2019 / 15:28

    Promtně versus promptně

RSS feed komentářů k tomuto článku
RSS feed komentářů ke všem článkům



(nebude zveřejněn)



Položky označené * jsou povinné
Vaše osobní údaje jsou u nás jako v bavlnce, nikomu je nedáme. Informujte se zde.