Chtěli jste si někdy vytvořit blog, jednoduchý web s aktualitami nebo třeba fotogalerii a nevěděli jste jak? Nejjednodušší cestou je právě redakční systém, jindy také nazývaný jako publikační (anglická zkratka CMS – content management system).

Pomocí CMS můžete jednoduše psát, editovat, publikovat a jinak spravovat články, spravovat komentáře, soubory, obrázky či galerie, vkládat kalendáře a jiné doplňky webu. Možností je opravdu hodně.

Vybíráme CMS aneb proč WordPress? *

Na Internetu existuje spousta lepších či horších publikačních systémů, které jsou nabízeny zcela zdarma. Lišit se můžou ve funkcionalitě, použitelnosti, rozšíření, dokumentaci, velikostí komunity, atd. My si zde uvedeme jen pár nejznámějších a v bodech sepíšeme jejich klady a zápory.

WordPress

• Početná komunita (dostupné šablony, pluginy, podpora)
• Snadná použitelnost (ovládání, instalace, publikování)
• Jednoduše upravitelný vzhled šablon
• Omezená rozšiřitelnost

Joomla!

• Rozšiřitelnost funkcionalit
• oproti WP složitější ovládání
• náročnější na provoz (zátěž hostingu)

Drupal

• Otevřenost systému (pro programátorsky zdatné jedince),
• Široká paleta využití (blog, zpravodajský server, obchod, katalog, fórum),
• Velmi špatná úroveň použitelnosti,
• komplikovanější tvorba nových vzhledů (málo kvalitních témat v komunitě),
• vyšší časová a znalostní náročnost oproti WP a Joomle!,
• ne vždy jej podporují hostingy.

Vtipně popisuje výběr vhodného CMS následující graf. Samozřejmě je třeba jej brát s nadhledem.

Zdroj: www.compassdesigns.net

* Je důležité uvést, že výběr CMS záleží na každém a každý systém se hodí na něco jiného. My jsme si vybrali WordPress pro jeho snadnou použitelnost, práci se šablonami, množstvím rozšíření a jednoduchou obslužností. Pokud vás zajímá úplné porovnání těchto CMS systémů, můžete si přečíst například tyto: Joomla and WordPress a matter of mental models, WordPress vs Joomla vs Drupal.

WordPress pod lupou

Abyste mohli WP používat, budete potřebovat hosting na němž běží PHP a MySQL. Samotná instalace WordPressu je pak velmi snadná:

1. Stačí si stáhnout aktuální verzi WP (v době psaní článku verze 3.0.1) a nakopírovat soubory na váš server.
2. Před instalací si ještě zjistěte údaje o své databázi (název, přihlašovací jméno a heslo, jméno serveru).
3. Nyní vložte URL adresu do adresního řádku prohlížeče a následně vás WP provede několika kroky své instalace.

Pokud by i přes to byla instalace oříškem – přečtěte si návod z oficiálního webu.

Po instalaci už se můžete s chutí vrhnout na psaní článků, vkládání fotek a úpravy vzhledu vašeho nového blogu. Jelikož je ovládání WP velmi intuitivní, neměli byste mít s jeho používáním žádný problém.

Příklady našich blogů

• www.neconoveho.cz
• www.vetrovka.cz
• a samozřejmě blog.h1.cz, který právě čtete ..

WordPress 3.0

Jedná se o nejnovější verzi toho publikačního systému, která nese název Thelonious. Přináší s sebou několik změn:

• Nové výchozí schéma TwentyTen.
• Sloučení verzí WordPress a WordPress MU.
• Možnost přidání vlastního druhu obsahu (nemusíme tak vybírat pouze z Post a Page).
• Lepší správu menu a snazší úpravu výchozí šablony (hlavička a pozadí).
• Změn se také dočkala administrace, která by měla být ještě více uživatelsky přístupná.

Nejnovější verzi WP stahujte z oficiálních stránek: anglická verze, česká verze.

Užitečné odkazy:

• česká WP komunita
• web autorů oficiální češtiny do WP
• galerie šablon na oficiálním webu wordpress.org
• a mnoho dalších šablon najdete na googlu.

V příštím článku si řekneme, které pluginy pro Wordpress byste měli určitě znát. Je něco, co byste se chtěli o WordPressu dozvědět? Nebo se chcete o nějakou znalost naopak podělit? Vyjádřete se v komentářích.

Otázka: Rádi bychom v našem redakčním systému použili nějaký WYSIWYG editor. Jaký máme použít?

Nad použitím WYSIWYG editorů v redakčních systémech by nejeden tvůrce webu ohrnul nos, přesto je však praxe taková, že pro většinu klientů bývají tyto editory lepší volbou, než marná snaha o pochopení značek HTML nebo některého značkovacího systému typu Texy, Textile nebo Markdown. WYSIWYG editory si s sebou však nesou určité břímě častých chyb ve výsledném značkovacím kódu, a to jak z hlediska syntaxe, tak sémantiky.

Tvůrce nebo implementátor redakčního systému by v případě WYSIWYG editorů měl myslet především na dva důležité body:

1. Vybrat pro implementaci vhodný WYSIWYG editor (viz dále).
2. Případně omezit možnosti WYSIWYG editoru, aby v něm měl uživatel pouze vybrané formátovací možnosti, které omezí jeho přílišnou kreativitu.

Pokud jde o otázku, jaký vybrat WYSIWYG editor, rád bych vás odkázal na velmi zajímavý článek Petera Krantze s názvem Evaluation of WYSIWYG editors (2007), ve kterém podrobně zkoumá schopnosti a možnosti osmi nejčastěji používaných WYSIWYG editorů. Zaměřil se primárně na sémantickou a syntaktickou správnost výsledného zdrojového kódu i na různé špeky, jako jsou vnořené seznamy atp.

Z komerčních WYSIWYG editorů v jeho testu nejlépe vyšel XStandard (ten vyhověl dokonce všem testům) následovaný EditOnPro. Z open-source editorů nejlépe uspěl TinyMCE následovaný FCKeditorem. Pro bližší srovnání schopností a možností jednotlivých editorů společně s doplňujícím komentářem doporučuji prohlédnout výslednou tabulku.

Je jasné, že se kvalita jednotlivých editorů neustále zlepšuje, přesto je evidentní, že některé WYSIWYG na kvalitu výsledného kódu dbají o něco více, než ty ostatní. Je tedy na tvůrci redakčního systému, aby naimplementoval ten správný a vhodně ho pro uživatele upravil. Věřím, že vám při výběru pomůže třeba i toto srovnání.