<!–texy–>Dobry den, prednaska je velmi poucna. Mam otazku, ak cena vytvorenia pristupnej stranky nie je ovela vacsia ako cena nepristupnej stranky, preco nespravite aspon tento prispevok v blogu pristupny? Viete napisat aspon par linkov vacsich webstranok v cechach, pripadne na Slovensku, kde je dobre vyriesena pristupnost?
Zaujimaju ma skor stranky, ktore maju aj nejaku inu funkcnost ako len zobrazenie menu, vyhladavanie a feeedback. Dakujem

<!–texy–>(Druhý pokus o vložení tagu:)
<link rel="stylesheet" type="text/css" href="css-pro-nevidome.css" media="braille,speech" />

<!–texy–>[18] A dá se za dobré, respektive spolehlivé řešení (kromě nabízeného skrývání skip-to-content odkazů pomocí position:absolute a z-index) považovat i vytvoření a přiřazení vlastního CSS souboru pro nevidomé, např. pomocí:

nebo je i zde nějaký zádrhel?

<!–texy–>[17] Ano, čtečky některé stylové předpisy aplikují i "pro sebe".

<!–texy–>Poměrně mě v prezentaci překvapil bod 17. týkající se „skip to content“ odkazů a jejich skrývání. I ve videozáznamu se tento bod přešel bez znatelného udivení posluchačů.

Představoval jsem si, že hlasová čtečka standardně pracuje s prohlížečem, který stránku zobrazí bez stylů. (K čemu by byly nevidomému člověku nějaké styly…)

Opravdu tedy v praxi nevidomí „surfují stylově“?

<!–texy–>Právě jsem to dokoukal, docela se mi to líbilo :), takže děkuji.

<!–texy–>[14] Ano, uživatel si může určit, jakým způsobem bude tabulkou procházet – JAWS nabízí řadu funkcí, které procházení tabulky usnadňují a vertikální pohyb po bunkách je jen jedna z nich.

Vy uživateli můžete u atypické/složitější tabulky pomoci třeba tím, že k ní přidáte atribut summary a v něm tabulku charakterizujete (není třeba psát, kolik má řádků a sloupců – to obstará screenreader, ale spíš popsat to, jak je obsah tabulky uspořádán a co tabulka obsahuje).

<!–texy–>[13] Super, děkuji za odpověď

ad1) Ano to mě také napadlo, ale samozřejmě to není vhodné vždy…K tomuto řešení mě napadlo ještě (z hlediska kódu ne zrovna pěkné řešení) použít 2 sloupce (a už tabulkou nebo float a pod.) a vložit 2 jednosloupcové tabulky.

ad2) Pokud jde o seznam, tak by se tabulka pravděpodobně do designu na šířku nevešla… :(

ad3) Přesně tímto směrem sem mířil otázku :) protože v tom se tolik neorientuji. A způsob čtení tedy přepíná sám uživatel?

<!–texy–>[12] Varianta 2

Použitelných řešení je hned několik.

První možnost je nepoužít tabulku a dát ty údaje do dvou seznamů.

Druhou možností je tabulku o 90 stupňů otočit a pak bude bez problémů dávat smysl čtena po řádcích.

Třetí řešení spočívá v tom, že necháte tabulku tak, jak je a využijete možností screenrederu. Moderní screenreadery (např. JAWS) totiž disponují funkcemi, které umožňují tabulku číst i vertikálně, tzn. při jejím procházení mohu jít po jednotlivých buňkách sloupce a ne řádku. V tomto případě nic nepokazíte, když k takovéto tabulce přidáte atribut summary a v něm strukturu tabulky popíšete. Nevidomý pak nemusí při jejím čtení tápat a bude okamžitě vědět, že má tu tabulku procházet po sloupcích a ne po řádcích.

<!–texy–>Ahoj, určitě v lecčems přínosná přednáška, díky.
Jen mě při sledování napadla otázka přístupnosti horizontálních vs vertikálních tabulek.

Horizontální uspořádání asi převažuje a jsou mu tedy přizpůsobeny čtečky (výstup z databáze – jméno, příjmení, bydliště) -> čteme po řádcích.

Jak bude ale vypadat vertikální tabulka typu postupují, nepostupují (nebo výpis nějakých 2 teamů lidí – stejný počet řádků)…

Varianta č.2 je pak pro hlasové čtečky v celku nepoužitelná, pokud se čte pouze po řádcích…je nějaké použitelné řešení?