> "vše, co je řešeno AJAXEM je naprosto nepřístupné"

To není pravdou, Davide. I když se to 100% téměř limitně blíží. Je to stejné jako před pár lety celý web, také by se dalo říct, že byl "naprosto nepřístupný", přesněji drtivá většina byla.

Asi mě skutečně vyprovokujeě oprášit deníček, abych dopsal jednu odloženou reakci, nad kterou jsem nakonec loni mávl rukou ;)

Filosof má pravdu, dojem je informace. Evidentně ale dojem nesdělíme pomocí html. Myslím, že toto pravidlo je myšleno jinak a shodou okolností na to pasuje i ten dojem.

Zajímala by mě spíše odpověď na otázku týkající se vstupenek a tabulky se dny. Jakým nejpřístupnějším způsobem to řešit – vyjádřeno slovy článku jaký běžný text nebo sémantickou značku použít?

Potíž je v tom, že dojem je informace.

[20] -> Filosofe, myslím si, že bys měl rozlišovat dva stavy, kdy je grafický dyzajn a) nositelem dojmu b) nositelem informace. Dojem je zanedbatelná subjektivní informace.

(OT: Možná jsem to sem už psal, ale spravte si prosím tabindexy v tomto formuláři…)

Aby nedošlo k omylu – moje poznámky nejsou kritika, ale brainstorming.

[14] – oukej, co je tedy správně? Span s titlem? Navrhnout a implementovat nějaký hezký microformat? Legenda k tabulce?

[15] – jo, souhlas – spíš mě zajímá proč jste vypíchli zrovna tohle a jen a pouze tohle, když se k tomu dalo jednoduše přidat i pár dalších detailů, které mohou uživateli práci ulehčit.. ale takových je asi koneckonců hodně.

[16] – oukej, předpokládám, že je to na základě nějakého výzkumu, který řekl, že je to dobré udělat právě takto..

[17] – nějaký grafický dojem je totiž přesně to, co si představím pod:

4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním jsou dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat.

A co si budeme povídat – grafický dojem JE důležitou součástí webu :-) a JE to informace, kterou web sděluje a PŘÍMO se týká tvarů, velikostí, umístění, apod.

[18] – oukej, teď chápu, že pravidlo je myšleno především na nečekané přesměrování.. ale formulace "Obsah WWW stránky se nemění, dokud uživatel neprovede akci, která je k takové změně jasným impulsem" a několik příkladů je zhruba stejně přesné vyjádření, jako "obvykle". Ale asi se to přesněji nedá.

[19] – oukej – jestliže věta "Výjimkou jsou případy, kdy jejich použití je ke správnému výkladu nezbytně nutné." jsou ty odborné texty, tak s tím nemám problém.

Jinak mám z pravidel dojem, že jsou psány až příliš obecně.. ale asi se to lépe udělat nedá.. každopádně by bodly nějaké řešené úlohy – osobně bych asi v jejich aplikaci neobstál (viz [14]).. :-)

[8] Ad srozumitelnost textu: Nezapomeň komu jsou primárně adresována ta pravidla. Jsou to instituce veřejné správy a tam je požadavek na srozumitelnost zcela na místě. Výjimka u odborných textů je tam jasně zmíněna, čili v tom bych problém neviděl.

[7]

>> OBVYKLE je hodně laxní formulace a defakto je tedy pravidlo zbytečné.

Filosofe, které akce to konkrétně jsou, je taxativně uvedeno v rozšířeném znění toho pravidla.

>> AJAX. Představ si několik SELECTů, jejiž hodnoty na sobě vzájemně závisí – aneb když vyberu v prvním něco, tak se mi javascriptem omezí ostatní, abych vybíral jen to, co mohu a nedostával prázdné výsledky hledání. Takový formulář je přístupný i bez JS a AJAXu, ale hrozí právě výskyt prázdných stránek.

Filosofe, AJAX bych v souvislosti s přístupností zmiňoval jen velmi opatrně, protože téměř vše, co je řešeno AJAXEM je naprosto nepřístupné. :-)

Ale ke tvému dotazu. IMHO je to situace, kdy se to musí otestovat konkrétně. Například to, že je to funkční bez JS ještě neznamená, že to bude funkční ve hlasové čtečce, protože ta běží na MSIE se zapnutým JS.

[5] Ad vizuální podoba: Tvůj příklad není dobrý. To není žádná informace, ale jen nějaký "grafický dojem".

[3] Co je míněno přímým kontextem, je taxativně uvedeno v textu daného pravidla. Pokud je odkaz v odstavci, tak jeho nadpisu už přímým kontextem není.

[2] Ad chybové/potvrzovací hlášky: Pravidla přístupnosti jsou tzv. minimem přístupnosti. Pro nadstavbu, která ulehčuje uživatelům život a brousí spíše do sféry použitelnosti jsou tu heuristiky použitelnosti. Z hlediska přístupnosti jsou chybové hlášky důležitější, protože mohou zabránit uživateli dokončit akci, kterou chtěl.