Přesměrovávejte z nesprávných adres tvořených cizími CMS (s tečkou či závorkou na konci) na správné adresy.

Znamená to, že jakékoli URL webu by mělo fungovat i tehdy, pokud se na konec přidá tečka, závorka (případně i čárka, středník) – například by mělo být funkční URL blog.h1.cz/. nebo blog.h1.cz/). Ideálně by obě tyto adresy měly být přesměrovány pomocí stavového kódu 301 na správnou URL blog.h1.cz.

Ač jsem napsal hezkých pár heuristických analýz, nepamatuji si, že by to měl nějaký web kdy ošetřeno. Osobně jsem toto pravidlo považoval za poměrně málo důležité, ostatně na webech se většinou našla řada podstatně závažnějších prohřešků proti dobré použitelnosti. Existuje však typ webů, kde je toto pravidlo naopak dosti podstané, protože jejich URL se velmi často umísťují právě do různých CMS, které z textové podoby URL generují aktivní odkaz. Těmito weby, či spíše webovými službami, jsou zkracovače URL, mající za úkol vytvořit co nejkratší alternativu k existující adrese.

Mám ještě v živé paměti, jak jsem v duchu spílal autorům těchto služeb za nefunkční URL na Twitteru, která byla zapříčiněna právě kombinací ne zcela ideálního převodu URL v textu na aktivní odkaz na straně Twitteru a neošetřeném přesměrování na straně zkracovadel URL. Dnes se s tímto problémem už nesetkávám, ale vyřešen byl zřejmě na straně Twitteru, nikoli zkracovadel URL. Jak vidíte v následující tabulce, ani dnes si řada zkracovadel s chybnými URL neporadí, některé (twurl.cc a zkracovatko.cz) dokonce vracejí na chybná URL stavový kód 200 OK.

Pokud byste si sami chtěli otestovat další podobné služby, může vám pomoci seznam zkracovátek URL.

Na zmíněném pravidle se dá hezky ilustrovat jedna vlastnost heuristické analýzy – pravidla, která jsou její součástí (a aktuální počet pravidel v naší firemní heuristice se pohybuje kolem 270), jsou obvykle výsledkem nějakého zobecnění situací, které se vyskytly např. u uživatelských testování. U různých typů webů tak jednotlivá pravidla nabývají různé důležitosti.

Přestože je při psaní heuristické analýzy daná sada pravidel, které se kontrolují, velmi záleží na správném posouzení důležitosti určitého pravidla pro testovaný web. Osoba autora heuristické analýzy, potažmo její zkušenosti s použitelností a uživatelským testováním, je tak velmi důležitá, může zásadním způsobem ovlivnit vyznění analýzy. Proto se také s našimi heuristickými pravidly příliš netajíme a například na workshopu uživatelského testování je účastníci dostávají jako bonus.

Při hledání kvalitních zdrojů o optimalizaci pro vyhledávače (SEO) zřejmě zjistíte, že oficiálních informací je poměrně málo, místo toho potkáte spoustu často nepodložených domněnek a mystifikací. Možná proto se sestava ověřených zdrojů v tomto oboru příliš nemění.

Zahraniční weby

SEO book (www.seobook.com)

Hned na úvod začneme klasikou – SEO Book Aarona Walla a příslušný weblog s více než pětiletou historií. Články Aarona Walla jsou obsažné a rozhodně se nedá říci, že by tíhnul k lacinému zjednodušování.

Search Engine Watch (searchengine­watch.com)

Web Search Engine Watch je neméně známý. Tento internetový magazín se zabývá nejen SEO, ale marketingem ve vyhledávačích obecně.

Weblog SEOmoz (www.seomoz.org/blog)

Mezi legendární SEO firmy patří určitě SEOmoz.org, známá spoustou užitečných nástrojů. Na jejím webu najdete často aktualizovaný weblog.

WebmasterWorld (webmasterwor­ld.com)

Oblíbená jsou též webová diskusní fóra. Na tom zřejmě nejpopulárnějším WebmasterWorld se diskutuje nejen o SEO, ale i o dalších tématech spjatých s tvorbou webu, kategorie týkající se vyhledávačů zde však mají významné místo.

Matt Cutts (dullest.com/blog)

Velmi sledované jsou weblogy zaměstnanců vyhledávačů – z nich je zřejmě nejznámější weblog Matta Cuttse, vedoucího protispamového týmu vyhledávače Google. Na webu se nevěnuje výhradně SEO, najdete tam i spoustu čistě osobních příspěvků, přesto se vyplatí jej sledovat, aby vám neuteklo nějaké kontroverzní téma (třeba to o reportování placených odkazů).

Google Webmaster Central kanál (youtube.com/u­ser/GoogleWeb­masterHelp)

V poslední době je zajímavým zdrojem Google Webmaster Central kanál na YouTube, kde najdete krátká videa na témata spojená s Googlem. Na většině hovoří opět Matt Cutts.

Google Blogoscoped (blogoscoped.com)

Pro odlehčení je vhodný třeba Google Blogoscoped, zabývající se všemožnými novinkami a zprávičkami od Google.

České zdroje

Sova v síti (sovavsiti.cz/we­blog)

Zřejmě nejstarším weblogem, kde se téma optimalizace pro vyhledávače objevuje, je Sova v síti Marka Prokopa. Krom článků o SEO zde najdete i pojednání o internetovém marketingu, použitelnosti či dalších aspektech tvorby webu.

Vyhledavace.info (vyhledavace.in­fo)

Marek má pod palcem i web vyhledavace.info s webovým fórem a základním FAQ vhodným pro úplné začátečníky.

Konference o SEO (seo.nawebu.cz)

Poměrně významným zdrojem užitečných informací (pokud je umíte odlišit od těch méně důležitých) je archiv e-mailové konference o SEO.

Blog fulltextu Seznamu (fulltext.sblog­.cz)

Pod drobnohledem optimalizátorů je oficiální weblog fulltextového týmu Seznamu, kde seznamáci informují o novinkách ve vyhledávání, lze zde najít i odkazy na testovací verze nových služeb a často je zde podnětná diskuze pod články.

Knihy o SEO

Nelze nezmínit také první českou knihu o SEO, kterou je možné získat v elektronické verzi zdarma. Není příliš obsáhlá, vznikla již před pěti lety, ale jako základní přehled může posloužit. Obsáhlejší a čerstvější českou knihou je Velký průvodce SEO od Michala Kubíčka.

Zdroje zde uvedené jsou jen velmi stručným výběrem, ale k dalším pak už vede snadnější cesta – sledujte, kam vybrané zdroje odkazují, koho citují, a dostanete se k dalším kvalitním materiálům. Příkladem může být seznam zdrojů na weblogu Martina Snížka, kde samozřejmě nechybí také hodnotné články se SEO tematikou.

Příští díl seriálu

Problematika SEO je úzce spjatá s budování zpětných odkazů. A právě nejzajímavější zdroje o linkbuildingu představí linkbuilder H1.cz Jakub Velička přesně za týden.

Na základě této diskuse by se mohlo zdát, že v českých zemích je jen málo prodejních webů (pokud vůbec nějaké), které budování zpětných odkazů provádějí způsobem zcela čistým a v souladu s pravidly vyhledávačů. Proč tomu tak je a proč vůbec v pravidlech vyhledávačů pro webmastery najdete zmínky o tom, že nakupování zpětných odkazů mohou postihovat?

Pravidla vyhledávačů

„Nákup či prodej odkazů předávajících hodnocení PageRank je v rozporu s pokyny Google pro webmastery a může negativně ovlivnit hodnocení stránek ve výsledcích vyhledávání.“

Seznam v pravidlech nákup a prodej odkazů explicitně nezmiňuje, na konci pravidel však nechybí obecná formulka o manipulaci s rankem, pod kterou se schová vše, co se vyhledávači nelíbí a v pravidlech není přímo popsáno. Placené odkazy lze teoreticky na základě této poznámky postihnout také:

„Manipulace s Rankem – snaha o manipulaci s jeho přirozeným rozdělením.“

Ve zmíněné nápovědě vyhledávače Google najdete i dobře popsaný důvod, proč nákupy odkazů vyhledávačům vadí:

„… znevažují kvalitu odkazů a zdrojů a ignorují dlouhodobý dopad tohoto konání na dané stránky.“

Algoritmy vyhledávačů jsou dnes do značné míry založeny na citační analýze – hodnocení stránek pozitivně ovlivňuje, pokud je na ně hojně odkazováno a pokud tyto odkazy vedou z kvalitních zdrojů. Vyhledávače se obávají, že masivní nákupy odkazů tyto algoritmy naruší. Google proto požaduje, aby byly kupované odkazy označeny pomocí atributu rel=„nofollow“, aby je mohl snadno odlišit a vyčlenit z odkazů, které předávají rank.

Proč se účelové odkazy používají

Ve stručnosti se dá říci: protože to funguje, riziko postihu od vyhledávačů je malé, zvláště v našich podmínkách je pak nákup pravděpodobně jednou z nejefektivnějších možností linkbuildingu a další možnosti jsou často omezené.

Zřejmě nejzásadnější důvod, proč se odkazy hromadně nakupují a vyměňují, je fakt, že i z pohledu uživatele bezcenné odkazy mají vliv na vyhledávače. Krom různých automatických výměnných lišt, ve kterých je nákup velkého počtu odkazů nejrychlejší, ale také zřejmě představují nejvyšší riziko odhalení vyhledávačem nebo malé účinnosti, existuje řada možností pro individuální dohody nákupu ať už jednotlivých odkazů, či většího počtu. Tyto individuálně kupované odkazy pak mají velmi nízké riziko odhalení vyhledávačem, navíc často splňují i hledisko „užitečnosti pro uživatele“, které je u patičkových odkazů prakticky nulové.

Účinnost odkazů přímo na algoritmus vyhledávače je obtížné zjistit, ale obecně se má za to, že i méně kvalitní patičkové odkazy mají vliv. V tomto případě se hraje spíše na kvantitu než na kvalitu.

Jaká jsou rizika

Rizika, že budete za nákup odkazů nějak penalizováni, jsou malá, a navíc v našich podmínkách jsou ještě znatelně menší než ve světě. V globálním měřítku najdete příklady webů, které byly ve vyhledávači Google nějakým způsobem postiženy za nevhodné způsoby získávání odkazů: nejčastěji se zmiňuje propad pozic, způsobený pravděpodobně algoritmickým vyhodnocením profilu zpětných odkazů, či zvláštní snížení Google Toolbar Page Ranku. Zaznamenány jsou i případy, kdy pravděpodobnou příčinou vyřazení webu z výsledků bylo využití některého známého systému pro automatickou výměnu či nákup odkazů.

V českých zemích je riziko menší, velké mezinárodní systémy pro nákupy odkazů se zde využívají minimálně, české weby se z pohledu globálního hledání v Google nepohybují v nejkonkuren­čnějších segmentech a nejsou tak centrem pozornosti. U Seznamu mi není znám případ, kdy by důvodem penalizace byl samotný nákup zpětných odkazů. Některé známé způsoby výměn odkazů (např. odkazové patičky) se Seznam snaží eliminovat algoritmicky, ale zřejmě ne zcela účinně.

Zbývá dodat obligátní upozornění, že chování vyhledávačů se může kdykoli změnit, byť v této oblasti mají poměrně omezené možnosti dané schopností rozeznat, které odkazy jsou ty správné a které ne.

Jak na korektní link building

Pokud se rozhodnete budovat odkazy pouze čistými metodami, nebudete mít na růžích ustláno. V řadě oborů se v českých zemích budete muset smířit s nedostatkem tematických obsahových webů, kde mohou odkazy vznikat, stejně tak s malou ochotou odkazovat na související stránky, byť nejsou v konkurenčním vztahu. Majitelé a provozovatelé prodejních webů také často nechtějí svůj tematický obsah budovat, protože nejsou přesvědčeni o tom, že se to vyplatí. Tím se ovšem snižuje pravděpodobnost, že na ně někdo odkáže. To vše vede k tomu, že vyvolat masivní samovolný vznik zpětných odkazů je značně obtížné.

Rozhodně to ale neznamená, že byste se měli vrhnout jen nákup odkazů v patičkách a nedělat nic jiného. Naopak, věnovat se čistým metodám link buildingu má svůj nezastupitelný význam, minimálně pro pozitivní ovlivnění odkazového profilu a snížení rizika v případě, že vyhledávače pokročí v odhalování účelových odkazů. Rafinovaných způsobů získávání zpětných odkazů je celá řada, zájemcům doporučuji školení Marka Prokopa.

Jak se na problematiku nákupu odkazů díváte vy? Napište své zkušenosti do diskuse.

Zajímavé je, že čeští optimalizátoři se rekrutují převážně z technických profesí, jako jsou programátoři či webmasteři. V zahraničí jsou přitom úspěšní SEO odborníci např. absolventi knihovnictví, tedy oboru, který má velmi blízko ke klasifikaci a třídění informací. Tyto znalosti jim pomáhají správně navrhnout strukturu webu, což je pro optimalizaci zásadní.

Diskuse na Poslední středě však (typicky pro české prostředí) nakonec stejně sklouzla k technickým faktorům. Kromě duplicit, nofollow a patičkových odkazů se ovšem objevila i řada méně častých otázek, které zde ve stručnosti zmíním.

Jak vyhledávači zpřístupnit placený obsah?

Máte na webu obsah např. jen pro registrované a chcete jej zaindexovat fulltextovými vyhledávači? Jste v nelehké situaci. Servery poskytující placený obsah mají často s vyhledávači speciální dohody a pouští je i do placeného obsahu. Pro méně významné servery však nejsou takové dohody dosažitelné.

Posílání určitého obsahu vyhledávačům a jiného (v tomto případě žádného) neplatícím uživatelům může být chápáno jako podvodné jednání, tzv. cloaking. Rozumným kompromisem je zveřejnění části obsahu stránky či jeho shrnutí, které může vyhledávač indexovat a je dostupné každému.

Co vše nechat indexovat?

Navrhnout správnou informační architekturu bývá nelehký úkol. Častým problémem je správně určit řez mezi indexovatelnou částí webu a částí „za formulářem“, kde se již vybírají konkrétní parametry produktů, například barva.

Pokud vyhledávač zná příliš mnoho podobných stránek (např. řada produktů lišících se pouze barvou), snižuje se šance produktu na dobré umístění. Naopak pokud vyhledávač příliš omezíte a některé stránky jsou dostupné až po zadání parametrů ve formuláři, nelze web najít na některé fráze, typicky konkrétní a víceslovné.

Odhadnout hranici je vždy nutné individuálně, pomůže dobře zpracovaná analýza klíčových slov.

Vyplatí se psát falešné blogy?

Blogování se vyplatí. Vytváření blogera s falešnou identitou, který by doporučoval vaše zboží, má ale příliš mnoho rizik. Pokud se mystifikace provalí, potáhne se s vámi dlouho.

Mnohem lepší je psát oficiální firemní blog. Pokud bude plný užitečných, zainteresovaných a dobře míněných rad, získá si důvěru čtenářů a ta se přenese i na firmu. Alternativou je spolupráce s nějakou významnou a důvěryhodnou osobností z oboru, která by vaše zboží propagovala. Skutečný bloger je mnohem lepší než falešný.

Co příští Poslední středa?

Budeme se věnovat možnostem zvyšování konverzního poměru webu. Nezapomeňte se včas registrovat.

Srovnání s pravidly z roku 2004

Podrobné srovnání návrhu nových pravidel s původní verzí z roku 2004 sepsal David Špinar na svém webu Přístupnost, zde jen zdůrazním nejdůležitější praktické důsledky pro webdesignery a webmastery. Již při návrhu nových pravidel jsme se snažili, aby změny nebyly dramatické a nutné úpravy se příliš neprodražily, zároveň jsme ovšem museli reflektovat vývoj, zvláště zvyšující se podíl multimédií.

Jaké nové požadavky je tedy nutné dodržet?

• Dostatečný kontrast barvy textu a pozadí se měří pomocí nové metodiky výpočtu jasu (luminance). Je také nutné jej dodržet nejen v textovém obsahu, ale i v obrázcích, pokud nesou nějakou informaci. Pro kontrolu kontrastu doporučujeme použít vhodný nástroj. Nová metodika nedává diametrálně odlišné výsledky, v některých případech je benevolentnější, někdy přísnější, reflektuje i vliv velikosti písma. (Pravidlo 6)
• Jsou předepsány minimální hodnoty zvětšení (200 %) a zmenšení (50 %) písma, při kterých nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkčnosti webu. (Pravidlo 7)
• Byla změněna přípustná frekvence blikání na stránce z původní jednou za sekundu na třikrát za sekundu (tj. nic nesmí blikat rychleji) a přesněji specifikováno, co se blikáním myslí: výrazné změny barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku. (Pravidlo 12)
• U rozsáhlejších webů je nový požadavek na existenci alternativních navigačních prvků – krom standardní navigace zde musí být snadno dostupná mapa webu nebo vyhledávací formulář. (Pravidlo 20)
• Alternativními textovými popisky musí být vybaveny nejen obrázky, ale i další multimediální obsah. Využít je možné nejen specializované atributy (alt a longdesc), ale i textové titulky, případně okolní textový obsah, pokud nelze jinak. (Pravidlo 2)
• Pokud je účel nebo priorita některé části stránky naznačena jejím grafickým provedením, musí být tato informace dostupná i uživatelům, kteří grafiku nevidí, např. formou vhodně skrytého nadpisu. To se týká třeba navigačních bloků, kterým by tak měl předcházet vhodný nadpis (např. Hlavní menu). Na více stránkách se opakující obsahové bloky by navíc mělo být možné přeskočit pomocí odkazů (typicky na začátku stránky umisťované skryté odkazy pro skok na hlavní obsah nebo na navigaci). (Pravidlo 4 a 17)
• Pokud na stránkách hraje zvuk déle než 3 sekundy, musí být možné jej vypnout nezávisle na systémovém zvuku počítače. (Pravidlo 13)
• Je nutné dbát na dostatečnou informovanost uživatele při vyplňování formulářů – pokud udělá uživatel chybu, je třeba informaci o chybě uvést dostatečně zřetelně. Vhodné místo je na začátku stránky, zároveň je ideální označit políčko formuláře, kde chyba nastala. (Pravidlo 23)
• Pokud jsou akce na stránce závislé na časovém limitu, musí být dostatečně dlouhý, případně musí jít prodloužit či vypnout, pokud to nevylučuje charakter stránky (což se týká např. různých testů, kde je časový limit přesně daný a musí být stejný pro všechny testované). (Pravidlo 14)

V některých aspektech jsou nová pravidla benevolentnější než původní a na tvůrce webů kladou nižší nároky:

• Není přísně vyžadována validita kódu. Je nutné dodržet některá pravidla – správné vnoření značek, uvádění koncových značek tam, kde to specifikace vyžaduje. Správně musí být v kódu vyznačen i jazyk dokumentu. Je nutné vhodně využívat základní sémantické značky – seznamy, nadpisy, záhlaví tabulek, popisky formulářů. Zároveň není povoleno použití sémantických značek pro jiný účel, než pro jaký jsou určeny. V praxi může být ovšem dodržení validity nejefektivnějším způsobem pro vyhovění některým těmto nárokům, protože na její ověření existují hotové nástroje – validátory.
• V kaskádových stylech není nutné uvádět obecnou rodinu písem.
• Snížily se nároky na popisnost odkazů – dříve musel být dostatečně popisný samotný text odkazu, nyní stačí, pokud je uživatel schopen dostatečně určit cíl odkazu i z přímého kontextu. Přímým kontextem se míní věta, odstavec, položka seznamu, buňka tabulky, kde se odkaz nachází, a její příslušné záhlaví.

Změny z připomínkového řízení

Změny, které má na svědomí připomínkové řízení k vyhlášce, nejsou pro praktickou aplikaci pravidel příliš důležité a zajímat budou spíše ty z vás, kteří sledují postupný vývoj nových pravidel.

Většina změn je pouze v rovině formulační a podílejí se na nich legislativní důvody, nová pravidla budou na rozdíl od předchozích přímo součástí vyhlášky a na použitou terminologii tak jsou kladeny větší nároky. Lidem z oboru ovšem budou formulace mnohdy připadat umělé a neobratné. Další změny se nesou v duchu snížení náročnosti implementace pravidel – zde se jedná zejména o podmíněnou povinnost dodržení některých pravidel. Některá pravidla byla rozdělena na dvě, aniž by v důsledku došlo k posunu významu.

Faktické změny ve finálních pravidlech oproti návrhu jsou tedy zejména tyto:

• V pravidle 17 o možnosti přeskočení opakujících se obsahových bloků byla nutnost dodržení ne zcela logicky omezena pouze na weby většího rozsahu, přestože užitečnost podobných odkazů na rozsahu celého webu prakticky nezávisí.
• V pravidlech je opět požadavek na existenci prohlášení o přístupnosti na webech, kterých se pravidla týkají. Návrh pravidel to nepožadoval.
• Některá pravidla jsou podmíněně povinná (3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23). Tato pravidla je možné nedodržet pouze za podmínky, která je v pravidle explicitně uvedena, a tuto skutečnost je nutné uvést a zdůvodnit v prohlášení o přístupnosti.

Finální verzi nových pravidel jsme přizpůsobili i školení přístupnosti, kde se můžete o kontextu jejich vzniku a správné aplikaci na web dozvědět více.

Jaké změny můžeme čekat?

Hned na začátku výčtu změn bych rád poznamenal, že současné znění pravidel ještě nemusí být definitivní, další změny mohou být zaneseny během schvalování vyhlášky. Oproti nyní platným pravidlům se nová pravidla budou lišit v jednom poměrně zásadním aspektu – zatímco stávající pravidla jsou Best practice, tedy prakticky pouze doporučení, nová pravidla budou součástí vyhlášky, a tedy závazná pro všechny instituce veřejné správy.

Na Ministerstvu vnitra provedli některé změny ve srovnání s pravidly přístupnosti, která jsme navrhli ve spolupráci s Tyflocentrem Brno a Fakultou informatiky Masarykovy univerzity v projektu vědy a výzkumu Přístupnost webových stránek orgánů státní správy:

• Pravidel bude o 3 více, tedy 33 – přibyla pravidla o povinnosti prohlášení o přístupnosti, některá pravidla byla rozdělena do dvou.
• Některá pravidla (celkem 7) budou pouze podmíněně povinná – za určitých okolností (přesně specifikovaných v zákoně) nebudou muset být dodržena. V takovém případě to bude muset být uvedeno a řádně odůvodněno v prohlášení o přístupnosti.
• Řada pravidel byla přeformulována. Přestože výsledné formulace možná budou připadat webdesignérům poněkud krkolomné, změny byly prý nutné z legislativních důvodů.

Pozitivní je, že nic důležitého z navržených pravidel nevypadlo, byť jsou požadavky ve výsledku mírnější. Na ministerstvo ovšem vyvíjejí tlak některé instituce veřejné správy, aby byla pravidla ještě mnohem benevolentnější. Ministerstvo je tak trochu mezi dvěma mlýnskými kameny – na jedné straně útočíme my, aby bylo z navržených pravidel zachováno maximum, z druhé strany je tlak přesně opačný. Doufejme, že výsledek nebude příliš velkým kompromisem – jakmile budeme definitivní podobu znát, určitě vás s ní seznámíme.