Proč testovat na mobilních zařízeních

• Počet uživatelů přistupujících na internet prostřednictvím mobilních zařízení neustále roste, a to meziročně řádově až o stovky procent. (Zdroj: State of the Mobile Web, November 2008)
• Velká část uživatelů internetu se již celkem dobře naučila používat webové stránky v běžných prohlížečích. Mnohem menší zkušenosti však mají s ovládáním webů v mobilu. K tomu je potřeba při návrhu a úpravách mobilních webů přihlížet a právě uživatelské testování pro vás může být v tomto případě dobrým vodítkem.
• Na poli mobilních zařízení panuje mnohem větší různorodost v platformách, které mohou uživatelé pro přístup ke stránkám používat. Zatímco běžné webové prohlížeče se z hlediska zobrazování a ovládání webových stránek liší jen minimálně, u mobilních zařízení hraje použitá platforma stále velmi významnou roli.

Specifika testování na mobilních zařízeních

• Pro záznam průběhu testování například nelze použít software snímající dění na obrazovce tak, jak to děláme v případě klasických testování.
• Aby výsledky testování nebyly znehodnoceny neschopností uživatele vybrané zařízení používat, je rozumné provádět testování na zařízeních patřících přímo testovaným osobám, nebo aspoň takových, na jaká jsou zvyklí. Na to je dobré myslet již při rekrutaci testerů.
• Testování by mělo probíhat v prostorách s dobře nastaveným osvětlením. Jednak je totiž potřeba, aby uživatelé dobře viděli na displej, a navíc, pokud se rozhodnete nahrávat testování videokamerou, tak aby také záznam z ní byl dobře čitelný.

Jak jsme testovali my

• Jaký má být výstup z testování a k čemu budou výsledky použity.
• Jaká mobilní zařízení mají být pro testování použita.
• Které služby jsou nejpoužívanější a jaké stránky nejnavštěvovanější.
• Jak mají být v rámci testování zastoupeni různě pokročilí uživatelé.

Na základě těchto informací jsme nakonec testování prováděli na skupině přibližně deseti osob, v rámci které byli mírně pokročilí uživatelé mobilního internetu zastoupeni přibližně z jedné čtvrtiny a zbytek tvořili pokročilejší uživatelé.

• Velikost displeje,
• rozlišení displeje,
• vstupní zařízení (stylus, číselná klávesnice, QWERTY klávesnice apod.),
• operační systém, firmware či prohlížeč.

Při rekrutaci vhodných testerů si pak nemusíte tolik lámat hlavu s tím, jaké konkrétní zařízení by měl používat, ale stačí vám vybírat vhodné kandidáty právě podle příslušnosti k definovaným „rodinám“.

• Krátký úvodní rozhovor.
• Plnění uživatelských úkolů.
• Závěrečný rozhovor a vyplnění krátkého dotazníku.

Pro dotazník jsme se rozhodli i s vědomím, že na základě tak malého vzorku nelze dělat žádné kvantitativní závěry. Nakonec však byly některé získané poznatky velmi cenné a ještě se jim budu věnovat dále.

Celé testování jsme zaznamenávali videokamerou zaměřenou na displej mobilního telefonu s dostatečným přiblížením, aby bylo možné záznam zpětně analyzovat.

Zajímavá zjištění

Datový objem stránek

Jako velký problém se ukázala datová velikost stránek. Ta ovlivňuje rychlost jejich načítání, a pokud se to neděje dostatečně rychle, uživatele to nejen odrazuje, ale často také vede k jejich zmatení.

Přehlednost stránek

Zatímco u klasického webu se již uživatelé naučili poměrně rychle orientovat i ve větším množství informací, na mobilních zařízeních s omezeným zobrazovacím prostorem je nutné klást mnohem větší důraz na jednoduchost a přehlednost stránek.

Navigační mechanizmy

Na rozdíl od klasického webu, kde více navigačních mechanizmů, pokud jsou použity promyšleně, může uživatelům používání stránek značně zjednodušit, u mobilního webu se zdá být efektivnějším způsobem použití pouze jedné dobře propracované navigace. Přehlednost zmiňovaná v předchozím odstavci by měla být dodržena i v rámci navigace, zejména pak pokud jde o počet odkazů zobrazených na stránce.

Obsah nad a pod přehybem

Většina lidí zabývajících se použitelností webových stránek ví, že tzv. přehyb (část stránky viditelná při daném rozlišení po jejím načtení bez použití posuvníku) hraje při prezentaci informací na stránce významnou roli. Při testování na mobilech se však ukázalo, že u mobilního webu je přehyb ještě řádově důležitější a často může pro uživatele být i nepřekonatelnou bariérou.

Konzistence napříč stránkami

Velkým problémem pro uživatele bylo, pokud se od sebe jednotlivé stránky mobilního webu výrazněji lišily celkovým zpracováním. Uživatel si pak v extrémních případech dokonce nebyl jistý, zda se ještě nachází na původním webu, nebo zda se již dostal mimo něj. Je důležité si uvědomit, že mobilní zařízení většinou uživateli poskytuje mnohem méně kontextových informací, než klasický webový prohlížeč. Uživatel tak ve většině případů nemá před očima URL, na které se právě nachází, a často také nevidí titulek jednotlivých stránek, což mu orientaci ztěžuje.

Informační architektura

• V jaké části webu se momentálně nachází.
• Jaké jsou možné další kroky.
• Jak se snadno vrátit o krok zpět.

Další zdroje informací

• Jakob Nielsen: Mobile Web 2009 = Desktop Web 1998
• Usability Testing of Mobile Applications: A Comparison between Laboratory and Field Testing (PDF, 274 kB)
• Mobile & handheld usability testing – why it matters

Závěr

Uživatelské testování webů na mobilních zařízeních je v našich končinách zatím spíše v plenkách. S jejich vzrůstajícím počtem a zvyšující se penetrací mobilního internetu mezi českými uživateli však bude získávat stále více na důležitosti. A co vy, máte s testováním mobilních webů nějaké zkušenosti?

Chtěli byste také otestovat svůj mobilní web? Rádi vám pomůžeme!

Proč nejsou účty pro více klientů vhodné

Často se nám stává, že s klientem navážeme dlouhodobou spolupráci v jejímž rámci potřebujeme také administrátorský přístup do jeho Google Analytics. A v tu chvíli nastává problém. Zatímco uživatelský přístup (omezený převážně jen na prohlížení naměřených dat) lze přidělovat pro jednotlivé profily v rámci daného účtu samostatně, administrátoský přístup může být přidělen pouze pro celý účet.

Pokud však vývojář (nebo kdokoliv jiný) založil již dříve pro klientův web pouze samostatný profil v rámci již existujícího účtu, kde jsou třeba i další klientské weby nebo jeho vlastní web, je pochopitelné, že nám administrátorský přístup k tomuto účtu nechce přidělit. Nám pak nezbývá nic jiného, než založit pro klienta nový účet, ale zároveň tak přijít o kontinuitu měřených dat.

Jak na rozdělení mezi účty a profily

• Pro každý samostatný web zakládáme samostatný Google Analytics účet.
• Více skupin profilů daných jedinečným ID (UA-XXXXX-X) v rámci jednoho účtu používáme pouze, pokud to tak již bylo a nemá smysl nyní profily rozdělovat do více účtů, u opravdu úzce a nerozlučně provázaných webů, nebo pro experimentální účely, kdy například u každé skupiny profilů používáme jiné nastavení měřícího kódu.
• Více profilů pod jedním ID používáme v situaci, kdy se jedná o jeden web, který je potřeba měřit celý, ale zároveň měřit i jeho části (typicky více jazykových verzí, web na více doménách či subdoménách, které jsou sice navzájem propojené, ale dávají smysl i samy o sobě) nebo pokud chceme používat u každého profilu jiné filtry či omezit reporty jen na část webu kvůli omezenému přístupu pro některé uživatele atp.

A co vy? Jakých pravidel se držíte při zakládání účtů a profilů v Google Analytics?

Pokud jste byli až dosud na vážkách, doufáme, že vás plánek našich kanceláří pro zítřejší den navnadil. Těšíme se na vaši návštěvu a věříme, že u nás budete spokojeni.

P.S. Abyste nás lépe našli, přikládám ještě fotku vstupních dveří. 

Jak již z názvu vyplývá, „program“ se bude točit zejména kolem dobrého jídla a pití. Těšit se však můžete i na soutěž o zajímavé ceny nebo malé překvapení pro ty, kteří přijdou alespoň částečně oblečeni v zelené barvě. Podmínky účasti nejsou žádné, a tak rádi uvítáme všechny z vás, kteří máte zájem lépe poznat naši práci, nás samotné a v neformálním prostředí si s námi i ostatními příjemně popovídat.

• Stránka Gurmánský den s H1.cz na našem webu.
• Stránka akce na Facebooku.
• Naše asistentka Anička.

Jako úvod a zároveň námět k další diskuzi posloužila prezentace věnovaná využití různých méně tradičních forem obsahu (např. videa, mashupy, gadgety) pro přilákání návštěvníků na web. V té bylo mimo jiné zdůrazněno, že kvalitní a originální obsah hraje pro link building velmi důležitou roli a je proto nezbytné věnovat mu patřičnou pozornost.

Největším překvapením tak pro mne asi byla téměř nulová přítomnost něžného pohlaví (viz fotka), jehož jedinou reprezentantkou se stala naše link builderka Lucka Habartová (toho času rovněž fotografka). Jak se ale podle předběžného seznamu účastníků zdá, téma příští Poslední středy, kterým bude důvěryhodnost webů, je pro ženy a dívky o poznání přitažlivější. Přijďte se (na ně ) podívat i vy!

Titulek

Titulek patří mezi faktory, které výrazně ovlivňují, zda si váš příspěvek vůbec někdo přečte. O zásadách pro tvorbu vhodných titulků psal již dříve Vašek, takže budu stručný. Je mnoho způsobů, jak zvýšit atraktivitu titulku. Zajímavý a přitažlivý titulek by měl být:

• originální,

• ne zbytečně dlouhý,

• srozumitelný,

• pravdivý,

• vtipný (ale pozor, abyste nebyli jedinými, kdo vtip chápe).

Obsah

Řekněme, že se vám podařilo čtenáře titulkem zaujmout a ten se nyní pouští do čtení vašeho textu. Jak dosáhnout toho, aby po přečtení prvního odstavce od dalšího čtení znechuceně neupustil? Není to zas tak těžké. Snažte se především dodržovat základní pravidla pro tvorbu hodnotného obsahu:

• Srozumitelnost – mějte na paměti, že ne každý čtenář rozumí dané problematice stejně dobře, jako vy. Snažte se proto vše, co by nemuselo být někomu jasné, pořádně vysvětlit a popsat.

• Stručnost – uvědomte si, že kdyby měl čtenář zájem o „košaté“ formulace, pustí se raději do četby beletrie. Vy ale buďte věcní, pište výstižně, jasně a přesně formulujte své myšlenky.

• Přínosnost – nemusíte hned „objevovat Ameriku“. Přínosem pro čtenáře může být například i to, pokud nějaké známé informace zpracujete přehledným či netradičním způsobem. Vlastní invence v podobě osobních zkušeností či nápadů se ovšem také cení.

• Serióznost – možná se to zdá jako samozřejmost, ale svá tvrzení byste vždy měli podložit věcnými argumenty. Dobrým způsobem je také odkazovat se na všeobecně uznávané autority.

Základem by rozhodně měl být pravopisně správný text, bez zbytečných hrubek a překlepů. Chcete-li působit seriozně, očekává se od vás jistá stylistická úroveň. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je dát před vydáním text k přečtením nějaké další osobě. Možná byste nevěřili, kolik chyb či nevhodných formulací ve svém textu sami nevědomky necháváte bez povšimnutí.

Neváhejte také ve vhodných případech doplňovat svůj textový obsah obrázky, screenshoty, schématy či animacemi. Ty jsou nejen atraktivním zpestřením pro čtenáře, ale navíc často dokáží ideu těžko popsatelnou slovy přiblížit přehledným a srozumitelným způsobem.

Forma

Je jasné, že když budete čtenářům poskytovat naprosto originální, velice zajímavé a přínosné informace, nad formou klidně přimhouří oči. Přesto se vyplatí věnovat jí také dostatek pozornosti, protože vám může přinést další „body k dobru“.

Snažte se tedy, aby váš text byl dobře čitelný a pro čtenáře přehledný. Snad nikoho nebaví prokousávat se dlouhým nezformátovaným textem. Používejte tedy vhodné členění do odstavců, seznamy s odrážkami, tučné písmo, kurzívu a prokládejte text nadpisy. Stále přitom však mějte na vědomí, že všeho moc škodí. Vhodné je rovněž dodržování základních typografických konvencí.

Rada a tip na závěr

Moje rada: Slovo „nejen“ jsem použil v titulku záměrně. Vždy totiž myslete při psaní textu především na čtenáře. Obsah se netvoří primárně kvůli odkazům či vyhledávačům, ale hlavně kvůli čtenářům. A právě je chcete přeci přilákat.

Můj tip: Chcete si podrobně otestovat „odkazovatelnost“ svého textu? Zkuste How linkable is your blog post?. Možná budete překvapeni, co všechno ji může ovlivnit.

Co je to linkbaiting

Pro link baiting se zatím žádný český výraz nevžil, ale volně by se toto slovní spojení dalo přeložit jako přitahování zpětných odkazů. Matt Cutts již dříve ve svém článku SEO Advice: linkbait and linkbaiting popsal link bait, tedy samotné lákadlo odkazů, slovy: „…něco dostatečně zajímavého, co přitáhne pozornost lidí“. A možností, jak přitáhnout lidskou pozornost je mnoho. Prostřednictvím svého webu můžete být například:

• Odborníky a poskytovat unikátní a zajímavé informace z určitého oboru. Mezi takové patří zejména různé tipy, triky nebo osobní zkušenosti, které přijdou čtenářům vhod.

• Užiteční a vytvářet nejrůznější on-line nástroje, které uživatelům ušetří čas a usnadní nějakou činnost. Příkladem takových nástrojů jsou nejrůznější kalkulátory (BMI, daní, apod.) nebo převodníky rozličných jednotek.

• Aktuální a informovat o nějaké události jako první.

• Kontroverzní a vzbuzovat ve čtenářích emoce, provokovat či šokovat je.

• Vtipní, protože lidé se rádi baví.

To vše jsou způsoby, jak vystoupit z šedého průměru, zaujmout, přitáhnout tak pozornost a v konečném důsledku i zpětné odkazy. Ve skutečnosti jich existuje daleko větší množství, takže pokud máte zájem, můžete si o nich přečíst například v článku Darrena Rowse 20 Linkbaiting Techniques nebo ve starším českém článku Zvyšování návštěvnosti obsahem.

Mnoho povyku pro nic

Možná se vám po přečtení předchozích řádků zdá, že linkbaiting vlastně není vůbec žádná novinka a že uvedené metody používali autoři webů již dávno. Máte pravdu. Cameron Olthuis si toho všiml také a ptá se proto: Is linkbaiting a new word for an old technique? Zásadní odlišnost linkbaitingu spočívá v tom, že se snaží využívat výše uvedené metody naprosto cíleně, v co nejvyšší míře a s co možná největší efektivitou.

Dobrým příkladem budiž zmíněná snaha šokovat. Zatímco dříve vedly ke snaze vzbuzovat emoce spíše „ušlechtilejší“ pohnutky, dnes již nikoho nepřekvapí, že se někdo snaží šokovat jen proto, aby ho ostatní „zalinkovali“.

Kde se linkbaiting vzal

Dovolím si tvrdit, že příchod linkbaitingu byl nejspíš nevyhnutelný. Jak začaly vyhledávače při hodnocení stránek klást čím dál tím větší důraz na množství a kvalitu příchozích odkazů, zrodil se linkbuilding. Ten využívá pro získávání zpětných odkazů vesměs klasické metody, o kterých psal již dříve Marek Prokop. Jenže brzy se ukázalo, že linkbuilding v této podobě má několik slabin:

1. Je drahý, protože náklady na časově náročné získávání odkazů rozhodně nelze označit za zanedbatelné. Navíc se často za odkazy přímo platí.
2. Není dostatečně efektivní, neboť úsilí vedoucí k získání odkazu mnohdy převyšuje jeho reálnou hodnotu.
3. A je značně limitovaný. Klasické linkbuildingové metody jsou totiž velmi dobře známé, takže lze předpokládat, že je ve stejné míře využívá i konkurence.

Oproti tomu v rámci linkbaitingu investujete nejen do odkazů, ale především do kvalitního obsahu, který je následně přitáhne. Zabíjíte tak dvě mouchy jednou ranou. Kromě toho linkbaiting dává mnohem větší prostor pro kreativitu, originalitu a vlastní invenci při hledání způsobů, jak přimět ostatní uživatele, aby na vás odkazovali sami od sebe. Máte tak daleko širší škálu možností, jak se odlišit od konkurence a předstihnout ji.

Přímo živnou půdou pro stále větší prosazování linkbaitingu byl vznik služeb typu digg.com, del.icio.us či linkuj.cz, které umožnily skutečně lavinové šíření informací o novinkách v rámci internetové komunity.

Komu linkbaiting pomůže

Doufejme, že především uživatelům internetu. Důležitým aspektem linkbaitingu je totiž fakt, že klade vysoké požadavky na kvalitu obsahu. S nezajímavým či nekvalitním obsahem se prostě neprosadíte. Nadále tedy platí notoricky známé rčení, že obsah je král a já bych dodal, že jeho věrní sluhové budou dobře odměněni.