Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

Firemní weblog poradenské společnosti H1.cz

Zobrazit všechny články
Zpět

Copycamp – proč a jak proběhl

Je sobota čtyřiadvacátého listopadu dva tisíce dvanáct, šestnáct hodin, dvanáct minut. V zatemněném sálu smíchovské Meet Factory sedí na téměř dvě stovky lidí. Sledují podium, kde stojí ozářený Marek Prokop. Mlčí. Není to setkání nově vzniklé sekty. Je to první Copycamp.

Význam obsahu roste. Google Panda cupuje nekvalitní SEO texty a v H1.cz stále více vidíme, že budoucnost internetové reklamy vedle výkonnostního se rozšiřuje z pouhého SEO na komplexní inbound marketing. Pozvali jsme spolu s abdoc kapacity, nakoupili občerstvení a mohli jsme začít. Jak tedy Copycamp probíhal?

Na počátku byl mýtus

Odpolední maraton přednášek, diskuzí a workshopů o copywritingu, obsahu a podprsenkách zahájil zlehka Copywriter.cz Jan Ambrož. Vyvracel mýty o copywritingu. Dvě základní myšlenky Honzy Ambrože:

  • Každé slovo, které napíšete, musí copywriter umět klientovi odůvodnit.
  • Odhlaste se z Webtrhu.

Na ošklivém webu skvělý obsah nemá smysl

O tom, že s prací copywritera se nemá začínat na Webtrhu, ale nejlépe v agentuře, mluvil i Richard Dobiáš ve své přednášce Jak se stát dobrým copywriterem. Z velmi konkrétních dvaadvaceti bodů a rad vyberme ty, které byly na sociálních sítích nejcitovanější:

  • Vzdělávejte se nejen v copywritingu, ale i psychologii a klasickém marketingu.
  • Pokud web není hezký, nemá smysl budování obsahu.
  • Jako copywriter se odlište, vyprofilujte se tématicky, nebo žánrově.

Copywriter ve Slevomatu musí zaujmout

Následovalo krátké představení ostravského projektu Ovacopi (ano, s měkkým i na konci). Po autorce tohoto setkání ostravských copywriterů a pisálků Květě Liškové nastoupil Lukáš Hvozdecký. Popsal, jak se stát copywriterem Slevomatua dal všem ambiciózním psavcům užitečné rady:

  • Buďte jiní, originální a zábavní.
  • Hrajte si s textem motivačního dopisu.
  • Udělejte něco navíc, demonstrujte, že vás práce copywritera baví.
  • To, co posíláte, si po sobě přečtěte.

Následoval Otto Bohuš, snad jediný protagonista, který bez obalu přiznal, kolik si za svou práci nechává zaplatit. Kontroverzi, kterou touto zprávou vyvolal, plně zastínily konkrétními příklady z praxe tvorby direct mailů, v podstatě do detailů rozvinul svůj článek na toto téma ze srpna.

Příběhy se nevypráví, ale naznačují

Po Ottovi na Copycampu vystoupil Kryšpín – Honza Marcínek. Ve své inspirativní přednášce mluvil o tom, co by se měl copywriter naučit z filmů. Co jsme se dozvěděli?

  • Postup vyprávění filmu a výstavby textu je ve své podstatě totožný.
  • Nejsnáze začnete psát, znáte-li konec.

Velmi zajímavou přednášku připravila Míša Gregorová. Na příkladu její zkušenosti – tvořila texty pro T-mobile- radila, jak zvládnout obří zakázku. Co doporučuje?

  • Udržujte si v projektu systém a pořádek. Jedna stránka na webu je jeden dokument.
  • Nevytvářejte si k textu příliš silné pouto. Vtípky vám klient stejně vyškrtá.

Souběžně s Kryšpínem probíhal miniaturní a neformální workshop vedený Lucií Palkoskovou a Matoušem Hutníkem z H1.cz. Jeho cílem bylo vcítit se do cílové skupiny. A neboť výstupem byly popisky k podprsence, na Twitteru o něm začaly kolovat zvěsti pod hashtagem #kozycamp. 

Marek Prokop vystoupil v 16.00 s pred­náškou Mikropříběhy v sociálních sítích a v copywritingu, která se celá odvíjela od hesla, že dobrý vypravěč příběh nevypráví, ale naznačí. Marek Prokop je výtečný vypravěč. Poslední dvě přednášky byly oddechovější. Petr Ludwig bojoval proti prokrastinaci a Lukáš Hrdlička mluvil o paralelách mezi copywritingem a prezentačními dovednostmi. A nakonec? Placení. Diskuze na téma naceňování se nesla ve znamení sporu, zda je nejlepší jednotkou, za kterou platit normostrana, strávený čas nebo zda má copywriter přistoupit na výkonový model odměňování. Na téma naceňování připravujeme i Poslední středu.

Co dodat? V H1.cz jsme s Copycampem spokojeni a chceme poděkovat všem, kdo se na jeho přípravě podíleli, zejména si dík zaslouží náš spolupořadatel abdoc, děkujeme i MeetFactory, Node5 a Chuťpointu, který připravil bezva občerstvení. A co vy, líbil se vám Copycamp? Dejte nám prosím zpětnou vazbu.

P.S. Zajímá vás, jaký text vytvoří dohromady 200 copywriterů? Tady máte příklad:  

Bylo nebylo… V jednom městě na půl cesty mezi Prahou a Brnem žil starý smutný pán. Ale proč byl ten pán vlastně smutný? MĚL HEMEROIDY! A tak se vypravil do Prahy, aby tam našel lék. Ale jak to tak bývá… …jeho cesta nebyla tak jednoduchá, cestou ho přepadla skupinka odborářů. A navíc ho zase chytly ty hemeroidy. “Ukaž mi průkazku”, zahartusil na něj odborářský předák. “Jsem vysloužilý odborář, nechte mě projít”, odpověděl starý muž. “Tak pojďte s námi! Jdeme na Václavák, budeme tu prostestovat proti veškeré veřejnosti. Vadí nám, že říkají “hemeroidy” a ne “hemoroidy”, lákala starého muže sličná odborářka. A nalákala, kocoura starého. Vládla totiž nejen slovy… “Tak určitě”, zvolal starý muž. A zašli spolu do tmavého podchodu. “Ale já se tmy bojím”, zašeptal starý muž. “Nebojte, pojďte za mnou, něco Vám ukážu!” “Já ti taky ukážu”, ozvalo se zpoza rohu. Ozvala se rána a odporoučel se k zemi. Nastalo zlověstné ticho. “Ty`s ho zabil, Karle”, vykřikla sličná odborářka. “Mlč už! A neříkej mi Karle.” A hlasy slyšíš? Ne, mám ale v kapse jelení lůj. Pomalu strká ruku do kapsy… Kalhot, co si včera zapomněl. “A sakra.” “Kde je?!” Píšu dopis sám sobě. Proto by se mi teď sakra hodil. …Tak si dáme Deli, nebo radři tatarák z lamy. V jednoduchosti je krása. Věnujte jednu minutu této zprávě! !Napiš jen jedno slovo, které stojí za to! Langustýnky! A to jako proč? Augystýn stál na autobusové zastávce a bylo mu jasné, že tenhle vlak už nestihne. Seďkli sme pri kriklavo fialovom gauči. Chytli jsme se za ruce a vyrazili do města. Mířili jsme k velkému ořezávátku, protože tužka se nám ztupuje. A můj mozek to otupuje. A pak!.. Jsem se ráno probudil s hranatou hlavou a ztrátou paměti. Nezbylo mi než začít pátrat po tom, co se v noci událo… Byla jsem v rockovém baru, tmavém jako sám hrob, vypil jsem ani nevím co a dělal jsem ledaccos. Příště vyberu jiný nevim. Pravděpodobně při příští výpravě zvolíme kvalitnější zimní výbavu. Rozhodně nás pak nerozhodí mnohé díry okolních sítí. Alebo sa potúžime apským rumom, ČAJ, RUM, BUM, znése to, pijete, pijete a najednou ležíte. Ležíte a je vám hrozně zle. V tom vám na mobilu cinkne smska… S naprosto neuvěřitelnou zprávou. “Žaneta nejde, nejde na stryptýz!” A vy se ptáte:”Sakra, proč?” “S Žanetou je ten páteční stryptýzek nejlepší – vždycky hrozně slintá!” Co se dá dělat…”Zavolám Erice!” Erika T. z toho bude sice sténat, ale kvůli tomu, že je stenografka jí zatracovat nebudu. Třeba bude sténografka nakonec lepší než uslintaná Žaneta. Jenže co se nestalo? Stenografku Eriku z nenadání projela tramvaj. A do prdele. Asi končí její příběh – super. …pokračování na další stránce Nevěděla, jaké si vzít punčochy. Po chvíli váhání si zapálila cigaretu. A dál hloubavě přemýšlela. Víčka se jí však klížila a když jen na malou chvíli usnula, cigareta jí vypadla z dlaně. Upadla do hlubokého spánku, který ji přenesl do vzdálených dob italské renesance. A pak se probudila a měla ruku v nočníku. Vylekala se a okamžitě ucukla. Rozhlédla se a pomalu ruku vrátila zpět. A pak jsem se k ní nahnul, lehce jí pohladil a zašeptal:”DNS look up failed”! Byl jednou jeden život. To si pomyslela, když vyslyšela tato jeho milá slova. No, prostě realistka. Z otevřeného piva na stole už pomalu vyprchala jeho někdejší svěžest. A tak si otevřela červené víno. Potřebovala trochu rozproudit krev v žilách. A prokrastinovala, než se ozvaly zase ty hemoroidy… Rozhodla se, že to je znamení a zavolala mu. Nebyla však příliš nadšená, když se v telefonu ozval ženský hlas. Vlastně byla hodně naštvaná! A tak rychle telefon zavěsila. Po chvíli zírání do zdi a přemýšlení, co udělat dál, začal zvonit telefon. Na obrazovce je vidět jeho číslo. …”Mám to vůbec zvednout?” Byla zmatená. Chtělo se ji utéct, ale neměla kam – a telefon stále zvonil. Nesnášela neznámá čísla. Ale jedno číslo by možná stihla… A když to půjde dobře, možná i dvě. Ale nebude to jen tak, musí mi koupit ty boty, co jsem si vyhlídla. Telefon zvedla a nejistě zašeptala:”Ano?”. Ze sluchátka se tentokrát ozval dětský nářek:”Ztratila se mi maminka! Co mám dělat?” Chvíli přemýšlela, zda si někdo z jejich přátel nedělá bžundu. A pak se nejistě zeptala: “To je vtip?” Žádná odpověď. Kdo je tam? A odkud víte mé telefonní číslo? Ze sluchátka se ozývalo jen ticho a nervózní funění. “Ztratila se mi maminka, prosím pomozte mi” zopakoval své trápení dětský hlásek. “A já svého času ztratil soudnost”, odsekl baryton na druhé straně. Bylo jasné, že se schyluje k rozuzlení dramatu. Mach zjistil, že drží v ruce utržené sluchátko. A pak se země začal třást. Rozestoupila se a Machovi sluchátko spadlo do prohlubně, která se před ním vytvořila. A najednou byla kolem jen čirá tma.

  • Jan
    17. 12. 2012 / 17:53

    Tak snad by si oněch 200 copywriterů mohlo všimnout, že správně jsou hemoroidy, nikoliv hemeroidy. To snad pro začátek, když už se chceme nazývat copywritery.

    Sečteno podtrženo, sešli se copywriteři z Webtrhu…

  • Markytka
    17. 12. 2012 / 20:20

    Milý Jane, každý správný copywriter si je mimo jiné vědom, že člověk český na internetu hledající, neví, jak se hemoroidy vyslovují, natož jak se správně píší… Hleděné, tudíž funkční v textu na webu je obojí:-) A je tam poměrně vtipná pasáž o opravě hemeroidů na hemoroidy :-)

  • Markytka
    17. 12. 2012 / 20:21

    Hledané, of course, pardon :-)

  • Vašek
    31. 12. 2012 / 13:35

    [2] Dobrá, a co to je „ty`s“? :-D Proč jsou interpunkční znaménka u uvozených vět všude až za druhým uvozovacím znaménkem (které je mimochodem bez výjimky také špatně)? Jak může věta začínat vykřičníkem? Co dělá výpustka před celou větou? Co je „!..“ za záhadné interpunkční znaménko? Co to je „ledaccos“? Co to znamená „seďkli“? Proč je v jedné větě „nevím“ a hned ve druhé „nevim“? Podstatné jméno „země“ je mužského rodu? Proč je tam plno dalších stylistických a interpunkčních nedostatků, které jsem ani nezmínil?

    Příkladně odvedená práce copywriterů, kteří se zrovna horlivě „odhlašují z Webtrhů“ :-D Smekám až na zem :-D

  • Tom
    30. 01. 2013 / 09:46

    Má nějaký smysl najmout copywritera na web s tapetama na plochu? Provozuji www.hdwallpapers.eu ,ale nevím zda by mělo význam třeba ke všem obrázkům doplnit text co by je detailně popsal a jak by měl být velký věta, dvě, tři, normostrana :) ? nebo stačí u obrázků jen alt?

RSS feed komentářů k tomuto článku
RSS feed komentářů ke všem článkům



(nebude zveřejněn)



Položky označené * jsou povinné